Chcete být nesmrtelní? Vědci mají jasno, věčný život nemusí být zrovna procházka růžovou zahradou

Nejspíš existují určité faktory související se stárnutím, se kterými se dá něco dělat. Jenže nekonečné jsou jen naše touhy, ne kapacita těla.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Přemýšlíte někdy o nesmrtelnosti? Jaké by to bylo nepočítat čas a ve zdraví se věnovat zálibám či rodině? Dobrou zprávou je, že díky vakcínám, pokrokům v medicíně a obrovskému počtu inovací se život stále prodlužuje. Průměrná délka života byla například v roce 1900 jen 35 let, zatímco dnes je to více jak dvojnásobek. Přesto nám svatý grál nesmrtelnosti stále uniká. Otázkou ale spíš je, zda o ni vlastně opravdu tolik stojíme.

Zázrak, nebo prokletí?

Nepolevující ideál s sebou lidstvo nese odnepaměti. A s každým technologickým pokrokem se našla skupinka badatelů pátrajících po tom, jak konkrétní techniku použít právě k dosažení nesmrtelnosti. Jenže problém je v nás samotných. Zatímco idea jako taková je velmi lákavá, tkáně a buňky našeho těla prostě nejsou navržené pro trvalou existenci. To, z čeho jsou složeny živé organismy, se má množit a replikovat. Daní za tuto dovednost je právě omezený život jednotlivce.

iZdroj fotografie: Pixabay

Smrt je navíc i v zájmu evoluce. Ta totiž potřebuje reprodukci úspěšných jedinců, a od těch druhých očekává, že zkrátka vyklidí pole. Pokud organismus nepodlehne predátorům nebo nezemře hlady, může ho zničit radiace z vesmíru. Stárnutí je zkrátka součástí naší DNA. Pokud bychom nakrásně eliminovali všechny choroby a další neduhy, naše tělo si za 100 let najde další cestu, jak projevit svou křehkost. Bude mít jinou podobu, ale půjde o stejný princip.

Kolik vlastně potřebujeme času?

Délka a kvalita života jsou dva konstantní cíle vědeckého bádání napříč obory. Nakonec k tomu vedou všechny cesty od medicíny po fyziku. Existuje ale nějaký časový práh, u kterého si lidé dovedou říct, že jim tato délka stačí? Nejspíš se zase objeví touha po drobném posunu. A pak po dalším. Když dosáhneme 200 let coby maximální délky, může se za pár dalších dekád stát průměrem. Obsah života se totiž na jeho délku velmi pružně adaptuje.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pátrání po nesmrtelnosti nás přivádí k základní motivaci, kterou není smrt jako taková, ale strach z ní. V prvním díle série se Harry Potter divil, že Nicolas Flamel v klidu přijme smrt. Albus Brumbál mu tehdy odpověděl, že: „Pro připravenou mysl je smrt jen další velké dobrodružství.“ Nehledejme nesmrtelnost za každou cenu jako pošetilý Tom Riddle, a.k.a. Lord Voldemort. Prožijme raději naplněný život a poznejme ze světa co nejvíc. Smrt mu pak dá smysl.

Zdroj: ScienceFocus

Diskuze Vstoupit do diskuze
112 lidí právě čte
Zobrazit další články