Některé spermie umí zneškodnit ostatní, a doplavat tak do cíle jako první. Je to doslova boj o život

Že mezi sebou spermie závodí, to je docela známá skutečnost. Jenže spermie haplotypu T jdou ještě dál a dokonce „otravují“ své soupeře do té míry, že postižené spermie jen bezcílně plavou v kruzích, dokud nezemřou. Tyhle skutečnosti podrobněji odhaluje nová studie, která poskytuje celkem nový pohled na dosud známé skutečnosti. Mají ji na svědomí výzkumníci z Institutu Molekulární biologie Maxe Plancka v Berlíně.

Zrádné spermie zákeřně útočí

Vědci z tohoto ústavu studovali spermie pod mikroskopem, aby lépe porozuměli chování konkrétní sekvence DNA známé jako haplotyp. Z předchozích výzkumů bylo známo, že buňky spermií, které nesou tuto sekvenci, mají sklon plavat přímější cestou (a ne v mrtvých kruzích) a navíc rychleji než běžná závodící spermie bez této informace. Postupně ale zjistili, že taktiky těchto rychlíků nejsou zrovna sportovní.

iZdroj fotografie: Pixabay

Spermie s haplotypem T dovedli vypnout ostatní spermie. Trik je v tom, že právě tato sekvence otráví všechny spermie, jenže současně vytvoří protilátku, která je ovšem funkční jen na spermiích s touto sekvencí a tudíž je ochrání. Výsledek pak vypadá jako maratonský běh, na kterém se všichni běžci otráví vodou, ale někteří z běžců mají přístup k protilátce. Z toho také plyne, že poctivé a ohleduplné spermie dorazí poslední.

Přímá cesta bez odboček

Haplotyp T je série propojených  genů, které jsou přítomny v chromozomu 17 domácích myší po celém světě. Na rozdíl od lidí, kteří mají chromozomů 23 párů, myši mají jen 20. Vědci to nazvali „sobecký gen“ – genetický materiál s jednoduchým posláním: kopírovat sebe sama. Protože je tento haplotyp bezohledně efektivní v přenosu na další generace, dosahuje míra jeho kopírování v generacích myší až 99% úspěšnosti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Po prozkoumání více než stoky vzorků myších spermií toho vědci o taktikách tohoto genu zjistili více. Tento haplotyp otráví při počátečních fázích produkce všechny spermie a do každé vpraví konkrétní geny ovlivňující schopnost regulovat vlastní pohyb. To se pak projeví v konečné fázi, která spermie rozděluje. Polovina buněk zdědí geny haplotypu, šťastlivci získají novou variantu, která zvrátí předchozí ochromení, které měly předtím všechny buňky.

Zdroj: Live Science