Mozek jako součást těla zná každý z nás. Co ale bylo podnětem k jeho rozvoji, skoro nikdo neví

Co bylo evolučním popudem toho, že lidé mají tak velký mozek? Nová kontroverzní studie nabízí trochu jiný pohled na problematiku.
i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Během Pleistocénu, tedy v době zhruba 2,6, milionu let až 11 700 let zpátky mozek lidí a jejich příbuzných rostl. Badatelé s Tel Avivu teď přišli s novou hypotézou, proč tomu tak bylo. Jak z krajiny mizela velká zvířata, musel se lidský mozek adaptovat na nutnost lovu menších a mnohem rychlejších, což vyžadovalo reflexy a s největší pravděpodobností také mnohem složitější taktiku lovu samotného.

Od velkých a pomalých k malým a mrštným

Hypotéza pracuje s tím, že původní lidská specializace lovu se zaměřila na velká zvířata typu mamutů, která poskytovala dostatek tučného jídla. Jenže s jejich klesajícím počtem ti lidé, kteří měli více pod pravěkou čepicí, byli lepší v lovu a chytání menší zvěře, což vedlo logicky k jejich větší šanci na přežití – lidí, ne těch zvířat. Nakonec se lidský mozek rozšířil z průměrných 650ti krychlových centimetrů před asi 2 miliony let na 1 500 u vrcholu zemědělské revoluce.


iZdroj fotografie: Pixabay

Ta se odehrála asi před 10 000 lety. Tato hypotéza také vysvětluje, proč se mozek po zavedení zemědělství zase trochu zmenšil a to na 1 300 centimetrů krychlových – tkáň navíc prostě už nebyla na lovení potřeba. Tato myšlenka je zcela odlišná od klasického náhledu na lidský původ. Mnoho učenců v této oblasti stojí při tvrzení, že náš mozek rostl díky tlaku mnoha drobných okolností, ne jedné veliké.

Jedna hlavní příčina je lepší řešení

Vědci v Tel Avivu ovšem argumentují tím, že jedna hlavní změna v prostředí, které naše předky obklopovalo, je lepším vysvětlením procesu. Pokles velkých zvířat a jejich lovu poskytuje řešení nejen pro vývoj lidského mozku, ale taky pro mnoho dalších změn v lidské biologii a kultuře a je to velmi dobrá pobídka pro tyto změny. Učenci podle nich nejsou zvyklí hledat jednoduché vysvětlení, které by pokrylo různorodost adaptací. Nejspíš je čas přemýšlet trochu jinak.


iZdroj fotografie: Pixabay

Růst lidského mozku je evolučně naprosto vynikající, protože mozek sám je velmi náročný orgán. Mozek Homo sapiens využívá 20 % tělesného kyslíku při odpočinku a přitom tvoří jen 2 % jeho váhy. Průměrný lidský mozek dnes váží něco kolem kilogramu a dalece tak překonává veškeré naše příbuzné včetně například šimpanzů. Kromě toho je náš druh také lépe uzpůsoben k trávení tučné potravy, která tělo vydatně zásobuje.

Zdroj: Livescience

103 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
5/5 (81%) 134 hlasů
Nahlásit chybu
JakZdravě.cz
Jíst či nejíst syrové houby, to je, oč tu běží. Odborníci mají dvě jasná stanoviska
Události247.cz
Bývalý slovenský premiér Matovič tvrdí, že se na Slovensku v nejbližších dnech začne očkovat vakcínou neschválenou Evropskou lékovou agenturou
ArmádníZpravodaj.cz
Těžký Gustav bylo největší dělo nasazené v boji. Vystřelilo jen párkrát, přesto napáchalo obrovské škody
adbz.cz
Nesmrtelný keř pro líné zahrádkáře, o kterém málokdo ví. Přežije jakékoliv podmínky a sklidí obdiv od všech sousedů