Fitness bez pohybu aneb Jak náš mozek dokáže spalovat kalorie ve stejné, ne-li větší míře

Pro spalování kalorií ovšem není nutné odrovnat se na hrazdě nebo běžeckém pásu. Vynikajícím spalovačem kalorií je totiž také náš mozek. Nejsložitější známý orgán ve vesmíru je zodpovědný za jedno z nejmasivnějších vstřebávání živin a energetických zásob vůbec. Jeho spotřeba tvoří až tři čtvrtiny veškeré energie těla. Ukazuje se tedy, že řešení složitých problémů vleže na gauči nebo vymýšlení dárku pro manželku je další cesta k hubnutí. Tématem se mimo jiné zabývá i zdravotní sestra a certifikovaná osobní trenérka Danielle Hildreth, RN, CPT.

Překvapivý spalovač prakticky všeho

Badatelé z katedry antropologie na Duke University spočítali, že i když je tělo v klidu a nevěnuje se naprosto žádné činnosti kromě dýchání, trávení a termoregulace či čtení etiket na toaletě, je stále v zápřahu. Mozek totiž i v takových chvílích spotřebuje neuvěřitelných 20–25 % celkové tělesné energie. V první řadě jde přitom o glukózu. To je v průměru 350–450 kalorií denně pro ženu i muže průměrné postavy. Docela velká spotřeba, že?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Během dětství je přitom mozek nažhavený ještě víc. Ve věku šesti let může průměrné dítě využívat skrze mozek až 60 % tělesné energie. Právě zvyk polykat glukózu dělá z mozku orgán s nejvyšší tělesnou spotřebou energie. A to přesto, že v součtu tvoří jen 2 % tělesné hmotnosti. Většina této energie slouží k umožnění vzájemné komunikace neuronů a efektorových buněk, které pomocí chemických vazeb přenáší signály.

Synapse a realita hubnutí

Tyto struktury se nazývají synapse. Dalším klíčovým faktorem je skutečnost, že mozek nikdy neodpočívá. I během spánku je aktivní a stále potřebuje palivo – dokonce víc, než v bdělém stavu. Udržuje totiž neustále v chodu základní funkce našeho těla, a jen údržba mozku je práce pro celou flotilu buněk. Ty také potřebují glukózu, aby mohly fungovat. Dobře, mozek je tedy náročný na energii. Ale znamená jeho větší využití více spálených kalorií?

iZdroj fotografie: Pixabay

Technicky ano, ovšem za podmínky, že úkoly mozku kladené jsou opravdu náročné, nikoli z učebnice pro 3. třídu. To, co je pro vás obtížné, totiž zdaleka nemusí být tak náročné pro mozek. Hledejte hlavně dříve neprozkoumané rutinní úkoly, kdy mozek neumí ihned nabídnout hotovou odpověď na základě předchozí zkušenosti. Učte se tedy stále něco nového od hry na flétnu po nový jazyk. Právě tohle je pro mozek ta nejlepší činka, nikoli Tetris.

Nová oblast a nutnost adaptace

Jakmile zabrousíte do nepoznaných vod, mozek se musí přizpůsobit, a tudíž zvýšit přenos energie v kterékoli z jeho oblastí. Ty jsou aktivovány tréninkem, jak se postupně v novém oboru zlepšujeme. A jakmile se ustálí nová spojení, mozek už má „známé cestičky“, a nemusí se tolik namáhat. Existuje také mýtus, že mozek využíváme jen na 10 % výkonu. Možná to platí pro stráže na kontrolních stanovištích nebo obsluhu výtahu.

Prakticky všichni normální lidé totiž používají své mozky naplno. Usilovné myšlení ovšem neznamená větší spotřebu. Klíčová část stojící v pozadí celého aparátu, která je nezbytná pro myšlenkové procesy, je poměrně malá. V roce 1984 bylo zastaveno šachové mistrovství kvůli těžkému vyčerpání. Anatolij Karpov za desítky zápasů shodil 10 kilogramů. A podle některých odhadů mohou právě šachisté za den spálit i 6 000 kalorií, a to sedí stále na židli.

Jakou zcela novou věc jste se naposledy naučili?

Zdroj: Healthline