Nadějný výzkum Alzheimerovy choroby na zvířatech. Laboratorní myši mají zodpovědný úkol a vnáší vědcům naději na průlom

Jen v Norsku žije s Alzheimerovou chorobou na 100 000 lidí. Nemoc poškozuje centrální nervový systém a značně ovlivňuje orientaci, chování a taky paměť pacienta.

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Christiana Bjørkli
                   

Postupem času se choroba stává devastující a obvykle vede k tomu, že postižený není schopen samostatně zvládat běžné denní úkony. Právě proto je tak klíčové jejím mechanismům lépe porozumět. To se daří Christianě Bjørkli, která se svým týmem publikovala novou studii v Journal of Alzheimer´s Disease. Principem je testování zvířat a jejich mozku, které se dá podle všeho přenést i na lidský organismus.

Zodpovědný úkol laboratorních myší

Skupina zkoumá schopnost mozku adaptovat se na zranění a aplikovatelnost rozdílných modelů a metod v klinické práci. Obecně jde o studie, které se provádí na zvířatech předtím, než jsou postupy použity na lidech. Spektrum zvířat je pestré, myši a krysy jsou nejběžnější díky podobnosti jejich mozku s tím lidským. Preklinické studie v rámci vývoje léků na Alzheimerovu chorobu ovšem zatím nejsou tak časté.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Christiana Bjørkli

Důvodem dosud byla omezená možnost přenést jejich výsledky na člověka a také absence signifikantního pokroku. Aktuální výzkum může být ovšem změnou, protože přinesl dobré a přenositelné závěry. Metodika ukázala, že nálezy ze zvířecích experimentů mohou nabídnout velmi cenný vhled do pochopení Alzheimerovy choroby a nabídnout i nové metody léčby. Tým použil myši, které byly na tuto chorobu geneticky modifikovány.

Upravené myši a hledání biomarkerů

V použitém modelu může tým ve skutečnosti vidět obdobný průběh nemoci, jaký běžně pozorujeme u člověka. Jedním z postupů je odběr míšní tekutiny z komor v mozku. V nich vědci hledali molekuly nebo substance, které jsou běžnými znaky přítomnosti Alzheimerovy choroby. Jedná se o tzv. biomarkery, příkladem budiž tzv. amyloid beta a tau proteiny. Choroba se u myší a krys projevuje velmi podobně jako u lidí.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Christiana Bjørkli

Tento postup se tak dá použít k měření dlouhodobých změn u dalších chorob, které se rovněž projeví v míšní tekutině. Jde o nemoci, které vedou k rozpadu neuronů v mozku a také dalších částech nervového systému. „Jinými slovy jsme ukázali, že tento laboratorní model je dobrým startovacím bodem, než se pustíme do dalších výzkumů u lidí,“ vysvětluje Bjørkli. Badatelé tak mají vlastně cvičnou plochu, kde mohou sledovat veškeré projevy nemoci.

Kdy a jak jste se s Alzheimerovou chorobou setkali nejblíže?

Zdroj: NCBI

Diskuze Vstoupit do diskuze
64 lidí právě čte
Zobrazit další články