Inteligentní lidé mívají méně přátel než ostatní. Psychologie vysvětluje, jaké k tomu vedou okolnosti

Psychologové objasnili vztah mezi potřebou přátelství či udržování širšího okruhu lidí kolem nás a inteligencí. Výsledek je více než zajímavý.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Badatelé, kteří se neomezili jen na dohady, provedli velmi rozsáhlý výzkum, jehož centrem byla jediná otázka: opravdu potřebujeme přátele, abychom byli v našem životě šťastní a spokojení? Studie se zúčastnilo 15 000 lidí ve věku 18–28 let žijících v místech s různou hustotou obyvatelstva. Stejně tak byla různá frekvence, s jakou účastníci kontaktovali své vlastní přátele. Studie byla publikována v British Journal of Psychology.

Vysoká inteligence vede k úzkému okruhu přátel

Závěry psychologů z Londýna a Singapuru obsahují několik cenných zjištění. Za prvé to, že lidé žijící v hustě osídlených oblastech se často cítí méně šťastní. Za druhé právě pocit spokojenosti vychází z toho, v jaké míře lidé komunikují s podobně smýšlejícími jedinci. Zjevila se tak jasná závislost – čím těsnější kontakty, tím vyšší celková spokojenost. Za třetí – lidé s vysokou inteligencí jsou výjimkou z tohoto pravidla.

iZdroj fotografie: Pxhere

Jasně se totiž ukazuje, že čím inteligentnější člověk, tím menší potřeba neustálé mezilidské komunikace. Jejich štěstí nezávisí na tom být „duší společnosti“. Nabízí se proto jednoduchý závěr, že chytří lidé se cítí nejlépe ve svých vlastních světech. Často se u nich projevuje pocit, že společenská aktivita je zlo, které se tluče s jejich existencí. Ač si to ne vždycky přiznávají, jsou intelektuálové obvykle samotáři. Čím více komunikace, tím méně štěstí.

Původ spokojenosti zcela jinde

Čím častěji jsou tito lidé nuceni komunikovat s ostatními, tím méně spokojení jsou. Jejich spokojenost nevychází z kontaktu s ostatními, ale zcela jiných věcí a podnětů, které dávají mnohdy smysl jen jim samotným. Dr. Carol Graham z Brooklynského institutu podotýká, že chytří lidé investují většinu svého času do vlastních dlouhodobých cílů. Intelektuálové tak nachází zdroj vlastního štěstí v konkrétních akcích, které je přibližují tomu, co sami chtějí.

To je společné jak skvělému lékaři pracujícímu na vakcíně proti rakovině, tak i spisovateli tvořícímu své mistrovské dílo. Ani jeden z nich nepotřebuje často komunikaci s dalšími lidmi. Ta je totiž jen odvádí od jejich záměru. Následkem toho jsou méně spokojení a narušuje to jejich vnitřní harmonii. Důvod k této odlišnosti je přitom potřeba hledat v dávné minulosti, konkrétně v konceptu zvaném „teorie štěstí ze savany.“

Genetika a soubor paměti předků

Centrem této myšlenky je, že jsme po našich předcích zdědili nejen genetickou výbavu, ale také jejich paměť. Pravěké způsoby života lovců, kterými začala historie lidského druhu, mají dodnes vliv na naše počínání a také vnitřní pocity štěstí. Řečeno jednodušeji se cítíme naprosto šťastní přibližně za stejných okolností a podmínek, jako tomu bylo u lidí před mnoha tisíci lety. Tehdy ovšem žili lidé v africké savaně ve skupinách po asi 150 lidech.

iZdroj fotografie: Pxhere

Žili ale ve skutečnosti podle našich měřítek, tedy každá skupina v oddělených oblastech. Aby tyto skupiny přežily, museli členové držet pospolu. Hustota zalidnění byla přitom menší než jedna osoba na kilometr čtvereční. Dnes žijeme v informační a technologické době a kolem nás je lidí víc než dost. Všichni ale hledáme spojení s dalšími lidmi, což je něco jako evoluční setrvačnost. Trochu to vypadá, že tělo funguje za jiných podmínek než mozek.

Inteligence znamená schopnost adaptace

Tělo se v dnešní realitě nachází ve městech s hustotou obyvatel několik tisíc na kilometr čtvereční. Lidský mozek přitom žije do značné míry stále v pouštní savaně, což ovlivňuje mnohé z nás. Intelektuálové na rozdíl od většiny populace dokázali tento vnitřní rozpor překonat. Tedy tlak paměti minulosti a reality současné existence. Obecně lze tedy konstatovat, že vysoká inteligence dovoluje snadnější adaptaci na podmínky.

Chytří lidé by měli být lépe schopni vyrovnat se s novými evolučními výzvami. Mohou tak ve výsledku zcela svobodně žít podle svých vlastních zákonů. Úroveň mozkového výkonu jim dovoluje pohybovat se směrem k vytyčenému cíli, aniž by se potřebovali tolik spoléhat na ostatní. Žijí v první řadě vyrovnaně a v harmonii se sebou samými a jejich vnímání reality je tak do značné míry vyčištěno od mnoha rušivých prvků.

Máte kolem sebe hodně, nebo málo přátel a proč?

Zdroj: PubMed, PersonalIce

Diskuze Vstoupit do diskuze
109 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jednodenní půst může mít výrazný pozitivní vliv na vaše tělo i mozek. Dokonce prý prodlužuje život
Události247.cz
Události247.cz
EU ovládají oligarchové, kteří chtějí zničit menší členské státy, myslí si polský premiér. Vyzval k radikálnímu řešení
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Přezbrojení tankového vojska České republiky. Vítězství téměř kontumační – Leopardy 2 pro AČR
adbz.cz
adbz.cz
Netýrejte svého psa procházkami v horkých dnech. Číhá na něj mnohem víc nebezpečí, než si myslíte