Funguje vakcína na covid správně, když po ní nemáte žádné příznaky aneb Mělo by tělo povolat do zbraně imunitní systém?

Minulý měsíc dostali postarší manželé Robert a Bill druhou dávku vakcíny proti covidu-19 a po samotném píchnutí Bill necítil nic jiného než lehkou bolest v paži. Jenže u Roberta se projevila mnohem silnější reakce. Vzbudil se během první noci se zimnicí a trochu bolavým tělem, zkrátka se necítil úplně nejlépe. Do ničeho se mu nechtělo a prospal většinu následujícího dne. Nepříjemná reakce však pro něj byla zároveň uklidňující.

Vakcína účinkuje i bez zjevné reakce

Myslel si totiž, že to znamená, že vakcína zabírá, že povolává imunitní systém „do zbraně“. Byla tedy Billova vakcína méně efektivní, protože jeho tělo nijak výrazně nereagovalo? Podle expertů tohle rozhodně neplatí. Vakcína je obecně efektivní bez ohledu na pohlaví, věk, rasu nebo jakékoli předchozí zdravotní potíže. Jen asi polovina účastníků klinických studií zažila podobně systematickou reakci jako Robert.

iZdroj fotografie: Pixabay

Silným poselstvím tohoto srovnání je informace, že absence reakcí těla na vakcínu není důvodem k jakýmkoli obavám. Proč jsou však reakce tak různorodé? To je velká otázka, na kterou momentálně neznáme odpověď. Celková reakce nebo její absence odráží nejrůznější vlastnosti našeho imunitního systému. A ten se zkrátka nenajde dvakrát zcela totožný, což ale nijak neovlivňuje efektivitu vakcíny.

Každý z nás reaguje jinak

Pokud vakcínu ucítíte, nejspíš tělo reaguje opravdu divoce. Na druhé straně jenom to, že člověk necítí vůbec nic, neznamená, že reakce systému není divoká. Každý reagujeme na mnoho podnětů zcela jinak a hraje v tom roli genetika, věk, pohlaví, předchozí nemoci, prostředí a dokonce naše stravovací návyky. Tohle všechno je zcela jedinečný koktejl okolností, které reakci imunitního systému určují.

iZdroj fotografie: Unsplash

Co se vlastně v těle po očkování děje? Vrozený systém nejdříve rapidně zaútočí na cizí protein z aplikované vakcíny a neohlíží se napravo nalevo. To může způsobit zánět v místě vpichu i reakci těla jako únavu, bolest nebo horečku. Následně se aktivuje druhá vlna imunity, která je pomalejší, ale reaguje organizovaněji – vytváří protilátky. Nakonec si tělo zapamatuje konkrétního vetřelce a tato informace zůstává v těle uložena měsíce či roky.

Zdroj: Scientific American