Když pláčeme, celý svět se najednou zastaví. Srdce tluče třikrát rychleji a okolí pro nás ztratí veškeré barvy. Nemůžeme dýchat a na hrudi cítíme váhu několika cihel.
Ačkoli lidský pláč může vypadat jako čistě emocionální stav, má hluboké kořeny v evolučních taktikách přežití druhu. V základu totiž existují tři typy slz, a to bazální, reflexní a psychické. Právě ty poslední, zvané též floridní, jsou reakcí těla na smutek, hněv, frustraci, bolest, nebo naopak potěšení. Pro naše tělo jsou velmi přínosné, protože jsou naplněné koktejlem látek, který našemu organismu sděluje, aby se uklidnil.
Slzy s různou funkcí
Stresové slzy jsou naplněné endorfiny a látkami proti bolesti, které uklidňují duhovku. Tento pláč spouštějí zcela specifické neurotransmitery a mají jediný účel – ochránit oko a uklidnit organismus. Slzy jsou tedy ve skutečnosti jasným nástrojem, který tělo využívá, aby pro nás otupilo náročnou situaci. Proto je lidem často i odborníky doslova předepsán pláč právě jako metoda úlevy. Proces mění celkové psychické naladění.
Poté, co něco spustí emoční reakci, přichází ke slovu endokrinní systém, který má na starosti žlázy s vnitřní sekrecí. Skrze ty vypouští do oka hormony a způsobuje, že se oči plní slzami. Jakmile se nahromadí dostatek emocí, je uvolněn hormon stresu kortizol. Vypouští ho mozek a přepíná tak tělo do stavu boje nebo útěku (fight or flight). Kromě jiného jsme si pak velmi podrobně vědomi, co se kolem děje, a ze situací si dlouho pamatujeme každý detail.
Knedlík v krku a očištění
Zmíněný kortizol způsobuje napětí v hrdle a ztěžuje nám dýchání – odtud pověstný „knedlík v krku“. Jde ovšem jen o pocit, v krku se ve skutečnosti nic nevyskytuje. Během pláče se pak naše tělo zbavuje toxinů. S emočními slzami je vypouštěn také leucin, enkefalin a také endorfin, který tlumí bolest a dostává nás do lepší nálady. Jde o velice důležitou detoxikační soustavu, protože okamžitě dochází k redukci stresové zátěže pro organismus.
Ačkoli i další živočišné druhy křičí během stresu nebo bolesti, lidé jako jediní produkují slzy. Evoluční biologové došli k názoru, že kromě vypuštění potřebných chemikálií jde také o společenské značení stavu, v jakém se nacházíme. To následně vyvolává soucit a další emoce, takže okolí bude na náš stav reagovat – ať je to přítel, nebo cizinec. Právě toto komunitní posílení je nástroj, který stojí za ranou evolucí slzení. Kdy jste tímto stavem naposledy prošli vy?