Mozek nám předkládá velmi odlišnou realitu. Barvy ovlivňují chuť daného jídla, fantazie naše budoucí já

Zcela běžné činnosti, které děláme každý den, nejsou jen prosté zvyky. Mozek nás během nich pravidelně klame a tvrdí nám něco, co nemá žádné opodstatnění. Je to stejné jako oblíbená a tolik proklínaná prokrastinace před důležitou událostí nebo povinností. Následující seznam vás dost možná donutí přehodnotit hodně okamžiků ve vašem životě. Takových, u nichž by vás jinak nejspíš nenapadlo, že jsou vůbec něčím zajímavé.

Vliv barvy na chuť konkrétního pokrmu

Opakované studie prokázaly, že barva jak pokrmů, tak prostírání a nádobí má přímý vliv na to, jak vyhodnocujeme vůni a chuť jídla. Například horká čokoláda nám mnohem více chutná v šálku krémové nebo oranžové barvy. Jahodové želé je zase na světlém talíři chutnější než na tmavém. Právě z toho důvodu mají lidé svoje oblíbené hrnky nebo další nádobí. Jídlo se dá takto ovlivnit mnoha způsoby, čehož využívá gastronomie.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pro náš čich například platí, že citron na žlutém talíři nám voní silněji. Studené nápoje jsou studenější v šálcích studených barev. A když dostaneme jídlo na růžovém talíři, přijde nám sladší. Ale nejde jen o chuťové klamy – naše pravá ruka nám přijde delší než levačka. A to nejméně o dva centimetry. Má to na svědomí iluze, kdy věci bereme do pravé ruky rychleji. Tato iluze ovšem platí jen pro praváky, leváci si klamu vytvořeného mozkem nevšimnou.

Naše budoucí já je neznámou

Zítra vás čeká důležitý den a měli byste se připravovat. Jenže se jen koukáte na seriály nebo chodíte po místnosti a pijete čaj. Problém je, že když se chcete zamyslet nad tím, jak bude vaše „zítřejší já“ působit, je ten jedinec pro váš mozek neznámá osoba. Proč by se měl zabývat problémy někoho cizího? Tím pádem je naše mysl v klidu, tento budoucí neznámý přece jakoukoli nepříjemnou situaci zvládne, ne? Ze stejného důvodu žijí lidé nezdravě.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pro mozek jsou stejně tak problematické naprosto zřetelné změny. Je to jeho vnitřní ochrana, díky které nemusí hned zpracovávat všechny informace, které se na něj valí. Vědci tohle ověřili, když pozvali studenty na fiktivní pohovor. Před ním je uvítala osoba, která jim pomohla vyplnit formulář a vysvětlila vše podstatné. Tato osoba se později vyměnila za někoho zcela jiného, čehož si ovšem studenti vůbec nevšimli. Tento pokus dopadl vždy stejně.

Nižší sebevědomí vylepšuje naše okolí

Jednoduchý experiment zahrnoval dobrovolníka a fotky celebrit. Jedna fotka byla skutečná, na druhé vypadala celebrita tlustší, na třetí hubenější. Účastníci měli najít pravou fotku a výsledky se lišily podle toho, jak byl kdo spokojen s vlastním tělem. Osoba spokojená sama se sebou našla skutečnou fotku bez problémů. Pokud však měl člověk s vlastním tělem potíže, volil si jako realitu opak vlastního problému – šlo o jasné zkreslení vnímání.

iZdroj fotografie: Depositphotos

S tím souvisí také to, že náš mozek vidí naše úspěchy jako záminku pro shovívavost a úlevy. Pokud například hubneme a vidíme výsledky, máme větší tendenci si občas zahřešit, ideálně čokoládou. Dokud výsledky nejsou nijak zdůrazněny, vnímáme je jako neexistující. Z toho vychází psychologická rada, že pokud máte v plánu například právě zhubnout, není radno to nikomu sdělovat. Dotyčný by vás mohl pochválit a váš mozek by pak reagoval menší snahou.

Realita versus naše vlastní fantazie

Lucius Malfoy řekl Harrymu Potterovi, že by se měl naučit rozlišovat mezi sny a realitou. Měl naprostou pravdu, protože náš mozek má na oba stimuly stejnou reakci. Pokud například hrajete na klavír ve skutečnosti nebo si to jen představujete, mozek aktivuje naprosto totožné části. Funguje to i v případě tak hmatatelné věci, jako je jídlo. Když si jasně představíte žvýkání a polykání, budete mít menší pocit hladu, i když ho nepřekonáte celý.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Naše myšlenky a to, jak se cítíme, je totiž jasně propojeno. Chemická reakce v těle proběhne jak z představy, tak z reálné situace. Když se například stresujete neexistujícími hrozbami, zvýší se vám hladina kortizolu v krvi, zažijete tedy určitou míru stresu. Dobrá zpráva je, že to samé platí pro serotonin, tedy hormon štěstí. Představa štěstí nebo bezdůvodný smích vás tak mohou uklidnit úplně stejně, jako kdybyste spokojenost skutečně prožívali.

Máte nějaké cviky, které vás spolehlivě uklidní a potěší?

Zdroj: BrightSide