Jak to, že lidé přežili dobu ledovou, zatímco mnoho druhů vyhynulo? Badatelé se stále přou několika teoriemi

Kromě vrozeného talentu vydržet nejrůznější klimatické podmínky je druh Homo sapiens také schopen přežít náhlé změny. Během doby ledové, která začala asi před 115 000 lety, přežili lidé divoké proměny, které zdecimovaly jejich příbuzné. Jak to naši předci provedli? Antropologové ani archeologové nemají dodnes přesnou odpověď. Možné důvody ovšem často zahrnují výjimečné sociální dovednosti našeho druhu a taky využití prostředí.

Klimatická krize s velkými výkyvy

K pochopení způsobu, jakým se lidé adaptovali na dobu ledovou, je třeba rozebrat, s čím se vlastně potýkali. V těchto dlouhých obdobích poklesne teplota povrchu i atmosféry planety, takže kontinentální led pokryje značnou část území. Nejde ovšem o dobu konstantního mrazu, jak je často vykreslována. Klima se ve skutečnosti často měnilo, a to mezi chladným a chladnějším. Doba před 115 000 – 11 700 lety zahrnovala extrémní výkyvy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Posledních 100 000 a více let bylo neustálou oscilací mezi teplem i zimou ve vyšších polohách a suchem a vlhkem v těch nižších,“ říká antropolog Rick Potts ze Smithsonova institutu. „Právě tato dynamika položila před všechny organismy zásadní otázku, jak takový režim přežít.“ Klimatické změny způsobily vážné následky pro mnoho rostlin a zvířecích druhů, které s prudkými změnami prostředí velmi zápolily. To samé se týká lidí.

Osud dalších hominidů

Na počátku této éry jsme nebyli jediným lidským druhem. Indonéské ostrovy obývaly poslední pozůstatky druhu Homo erectus a Homo floresiensis. Denisované obývali Asii a neandrtálci se adaptovali na studené podnebí Evropy. A ačkoli tyto druhy, naše nejbližší rodina, v minulosti prosperovaly, v mlhách doby ledové všichni zmizeli z archeologických záznamů. Jenže proč k tomu došlo a my vyšli jako vítězové?

iZdroj fotografie: Pxhere

Jedna z přetrvávajících teorií navrhuje, že tyto druhy hominidů byly vytlačeny chytřejším druhem, tedy námi. Jednoduše jsme se objevili na jejich území a tvrdě je potlačili v boji o potravu. Rozptýlení Homo sapiens se totiž časově kryje právě s vymizením dalších druhů, takže podezření na prosté vyhlazení dává smysl. Tuto myšlenku podporuje vědomí vzájemného násilí mezi národy a druhy po celou historii od pravěku po současnost.

Důsledek klimatických změn

Převažující teorií je skutečnost, že na odchodu populací se nakonec podepsaly klimatické změny. Nedávné výzkumy ukazují na několik těžkých vln mrazu v době před 44 000 – 40 000 lety. Ty navzdory adaptaci zlikvidovaly právě neandrtálce. „Klimatická spojitost je poměrně jasná. Nakonec byla příliš velká zima na hledání jídla a populace prostě umrzla či zemřela hladem.“ Dynamika klimatu a absence jídla ovlivnily demografii.

Jasné určení velikostí těchto populací badatelům ovšem stále uniká. Vyhynutí se může objevit z mnoha důvodů a druhy občas nemizí, i když je jejich populace celkem malá. Náš vlastní druh zůstal poměrně rozdroben, a přesto přežil. To ukazuje, že ve hře mohly být ještě další faktory. Homo sapiens přežil toto období jako jediný. Poprvé se ovšem tento druh objevil už tisíce let předtím. Bylo to přibližně před 200 000 lety a konkrétně v Africe.

Jediný přeživší mrazivých dob

Hominidé sdílí určitou sadu dovedností pro přežití. Hodně času tráví uvnitř komplexních komunit, komunikují mezi sebou a navrhují inovativní řešení problémů. Přitom vytváří a používají specializované nástroje. „Není to v tom, že bychom měli něco, co jiné druhy neměly,“ podotýká John Shea z univerzity ve Stone Brook. „Jen jsme ty dovednosti použili jinak.“ Jedním z hlavních příkladů těchto dovedností je naše schopnost komunikace.

iZdroj fotografie: Pxhere

„Děláme něco jiného v tom ohledu, jak si mezi sebou předáváme informace.“ Kromě toho máme také silnější sociální identitu a předáváme si symboly, rituály a umění. Právě to nám pomohlo semknout se jako společnost a také si jasně říct, jaká nebezpečí venku číhají. Tato spojení fungovala také jako záložní plán pro stav nouze. Když se změnilo klima a populace v oblasti měla problémy, mohla požádat o pomoc blízké sousedy.

Jak jste na tom s dovednostmi pro přežití v divočině?

Zdroj: LiveScience