Království žen: Zde vládnou dámy, muži nemají práva a jsou zde jen pro jejich potěšení

Představte si společnost, ve které muži nefigurují jako otcové, nemají zde manželství – tedy ani rozvod – a neexistuje námi tolik zažitá nukleární, tedy tradiční rodina. V čele dlouhého stolu sedí babička, se kterou žijí dcery i synové a jejich děti. Muži jsou tu v zásadě jen hřebci, kteří dodávají semeno, ale do výchovy dětí mohou zasahovat jen pramálo. Tento svět existuje v jihovýchodní Číně, konkrétně v bujném údolí Yunnah, daleko na východ od Himálaje.

Mateřská pokrevní linie

Starověká kmenová komunita se jmenuje Mosuo a funguje na principech tibetského buddhismu. Přesto místní žijí až překvapivě moderním způsobem. Ženy jsou minimálně rovny mužům, kolikrát jsou společensky ještě výš. Obě pohlaví mají přitom tolik sexuálních partnerů, kolik jen chtějí, nikdo je nesoudí. Široké rodiny vychovávají děti a také pečují o starší generaci. Je to opravdu tak utopické, jak to zní? A může taková komunita přežít dlouhodobě?

iZdroj fotografie: Pixabay

Tohle se vydala zjistit úspěšná firemní právnička Choo Waihong ze Singapuru. V roce 2006 opustila svou práci a rozhodla se cestovat. Pracovala v Kanadě, USA i Londýně a chtěla se podívat do Číny, země svých předků. Když se dověděla o komunitě Mosuo, vydala se do tohoto údolí a uchvátilo ji i něco víc, než krása přírody a čistý vzduch. Celý život se považuje za feministku a Mosuo jí tak připadalo jako velmi inspirující místo.

Společnost svobodných?

Zvenku působí Mosuo jako společnost svobodných matek. Jenže komunita vidí svatbu jako nemyslitelný koncept, protože otcovství v ní není potřeba. Nukleární rodina tu existuje, jen má jinou formu. Obě pohlaví tu praktikují tzv. chodící manželství (walking marriage). Pokud na příbytku ženy visí klobouk muže, dává ostatním signál „nevstupovat“. Sexuální kontakty sahají od sexu na jednu noc po dlouhodobé partnerské vztahy a mohou, či nemusí vyústit v těhotenství.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ženy i muži se doplňují v činnostech, které domácnost a hospodaření vyžaduje, ovšem finální slovo má vždy starší generace. Pro západní oči má ale Mosuo i stinnou stránku, protože ženy v této komunitě jsou prakticky „odsouzeny“ k pozici matky. Krásně vypadající společnost je tak do jisté míry zlatá klec a nedovoluje jinou životní realizaci než péči o potomky. Pro některé ženy se může přirozeně jednat o životní cíl, jenže co když ambice ženy leží někde zcela jinde? Jak byste se v takové komunitě cítili vy?

Zdroj: TheGuardian