Mezi zebrami je ukryté piano. Pro ty, jenž mají silně vyvinutý cit pro detail, nebude problém ho najít do 10 sekund

Hledání rozdílů, logických nesmyslů, optické klamy a iluze. Tohle všechno nutí váš mozek k pořádné pozornosti, která dneska tak chybí. Dneska vás provede celé stádo zeber.

i Zdroj fotografie: Stencil Photos
                   

Jde o jedny z nejkrásnějších tvorů, kteří obývají východní a jižní Afriku. A pověstné „koně v pyžamu“ provází řada zajímavých vlastností a skutečností. Nepochybně jde o nejlépe rozeznatelné zástupce rodiny koní díky ikonickým černým a bílým pruhům. Skrývá se v nich ale mnohem víc než jen černé pruhy. Nebo jsou vlastně bílé? V první řadě jde o býložravce, jedí tedy rostliny, trávu a kořeny. Patří do jedné rodiny s koněm a osly. Najdete mezi tímto houfem pruhovaných zeber klavír?

Druhové odlišnosti a přece jen kamufláž

Každý druh zebry má svůj vlastní vzor pruhů, a dokonce se to týká i každé zebry. To je činí stejně jedinečnými jako sněhové vločky nebo lidské otisky prstů. Zebry stepní mají obecně širší pruhování než další dva druhy. Zebra horská mívá normálně vertikální pruhy na krku a trupu, zatímco horizontální jí pokrývají nohy. Ta Grévyho je většinou vyšší, má větší uši a pruhy jsou užší.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Srst zbarvená do černé a bílé se ukazuje jako dobrý odpuzovač veškerého okolního hmyzu. Ovádi, komáři a další krvesajní vetřelci jsou tak spolehlivě udrženi v patřičných mezích. Vědci se také domnívají, že pruhy slouží jako ochrana před ostrým sluncem a kamufláž. Právě poslední účel vypadá dost pochybně. Čekali bychom spíš něco, čím zvíře zapadne do svého běžného prostředí. Proto mají vojáci maskáče, které se podobají trávě či křovinám.

Zvířata, která napodobují trávu

Pravdou však je, že predátoři lovící zebry – jako třeba lvi – jsou barvoslepí. Pruhovaní koně se tedy shromažďují do houfů a pro lvy a další šelmy tak vypadají jako tráva. Zebry mají také vynikající zrak a jsou jedny z mála savců schopných vnímat barvy. Zároveň ovšem nevidí oranžovou. Jde o velmi společenská zvířata, která často najdete ve velkých stádech. Samec je hřebec, samice kobyla a mláďata hříbata, stejně jako u koní.

Stáda zeber se svou velikostí poměrně liší, většinou společně cestuje 5–20 rodin. Mohou dosahovat až 1 000 kusů. Právě při delších cestách formují často hierarchii s dominantním hřebcem vepředu. Ten je následován kobylami a hříbata běží jako poslední. Když zebra rodí, obvykle drží mládě stranou ostatních zvířat po dobu cca 3 dnů. Během této doby se hříbě naučí rozeznat její zápach, hlas i proužkový vzor, aby se navzájem našli.

Rychle připravená hříbata a odpovědi

Hříbata dovedou samostatně stát už neuvěřitelných 6 minut po porodu. Po 20 pak chodit a po 40 běhat. Když se tato zvířata setkají s predátorem, utvoří půlkruh a koušou, štípají a kopou cokoli, co se k nim přiblíží. Své zraněné členy rodiny brání tím, že kolem nich vytvoří kruh, aby je ochránili před dalšími hrozbami. Stále hledáte klavír schovávající se mezi změtí pruhovaných trupů a hlav? Podívejte se ještě jednou pozorně do levého rohu.

iZdroj fotografie: Stencil Photos

Zebry dovedou kopnout naprosto bezkonkurenčně. Tento úder má sílu skoro 1,5 tuny, což je dost na zabití dospělého lva pomocí jediného úderu. Mají také vynikající sluch a pozice ucha jim dovoluje naslouchat prakticky jakýmkoli směrem. Využívají to také k tomu, aby ostatním zebrám sdělily náladu. Jinak se spolu baví pomocí výrazu tváře a doprovodných zvuků. Míra otevření očí a ukazování zubů, to všechno jsou znaky v jejich abecedě.

Jak jste si s nástrojem poradili?

Zdroj: DiarioDeCuyo
Diskuze Vstoupit do diskuze
150 lidí právě čte
Zobrazit další články