Proč je sprchování a mytí nádobí během bouřky rizikové

Proč by měly být zrovna tyto celkem základní domácí činnosti rizikové, když venku prší a blýská se? John Jensen z americké Národní meteorologické služby upozorňuje na základní skutečnost, že voda vede elektřinu. Důsledkem toho je pobyt v blízkosti kovových a mokrých povrchů vždycky rizikem. Je pak jedno, jestli jste venku nebo uvnitř, protože obojí si umí najít cestu. Nečistoty ve vodě pak tuto vodivost ještě zvyšují.

Nejste tak izolovaní, jak si možná myslíte

Domácí voda z kohoutku přirozeně obsahuje různé ionty, například sodíku, chloridu, vápníku, železa, draslíku a hořčíku. Takže pokud vám do domu udeří blesk, pobytem blízko vody riskujete vždycky zásah elektřinou. A jakkoli je toto riziko nízké a vzácné, jde prakticky vždycky o život. Ano, zásah bleskem lze i přežít – někdy opakovaně – prakticky vždycky se pak projevují další zdravotní problémy. Mezi nejčastější projevy patří:

• Zástava srdce (důsledek narušeného elektrického rytmu srdce)
• Poškození mozku
• Dočasná či trvalá a plná nebo částečná paralýza
• Mrtvice
• Svalové křeče
• Ztráta paměti

Způsoby poranění

Klasické úrazy elektrickým proudem patří mezi relativně „pomalé“, patří sem i dotek elektrického vedení. Při zásahu bleskem jste však cílem masivního proudu v extrémně krátkém čase – konkrétně mikrosekund. Právě to způsobuje odlišné způsoby zranění než jiné formy kontaktu s elektřinou. Kovy obecně elektřinu nepřitahují, jsou však vynikajícími vodiči a v domácnosti bývají tyto materiály navíc propojené.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Při zásahu elektřinou nemusí být nutně rizikový samotný kontakt s ní, ale následná reakce těla. Šoková vlna a obvyklé svalové kontrakce snadno vedou ke ztrátě rovnováhy, trhané manipulace s ostrým předmětem (nožem) a dalším projevům. Na těch je kritické hlavně to, že nebudete schopni je jakkoli ovlivnit. Opravdu neplatí, že by blesk neudeřil dvakrát na stejné místo. Není tedy od věci i doma odložit kovové předměty a moc se ho nedotýkat.

První pomoc při zásahu

Kdokoli poskytuje jakkoli a komukoli první pomoc, měl by v první řadě zkontrolovat dech a zda je zraněný při vědomí. V případě potřeby okamžitě začněte s postupy záchrany života (BLS) a volejte záchranku. Někdy nastává paradoxní situace, kdy lze najít puls, ale zraněný nedýchá. V těmto případech stačí samotné umělé dýchání. Máte-li podezření na těžké zranění – například po pádu ze schodů – je na místě fixace takto zraněného člověka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Skutečnost, že na zraněné osobě není nic patrné, neznamená, že je v pořádku. Snadno může dojít k vnitřním zraněním a poškození orgánů. Poranění elektřinou se v plné míře může projevit klidně po několika hodinách. Vždy tedy volejte záchranku. I když nebude nakonec potřeba asistence profesionálů, je potřeba zraněného dopravit do nemocnice na delší pozorování.

Masáž srdce se hodí vždycky

Oběti zásahu elektřinou velmi pomůže masáž srdce (kardiopulmonální resuscitace), pokud nedošlo k vážnému poškození orgánů. Mnoho takto ošetřených lidí přežilo zásah bleskem bez vážnějších následků. Při prvotní zástavě dechu stačí k záchraně života samotné umělé dýchání.