Proč jsou vlastně naše rty červené (nebo růžové) a nemají stejnou barvu, jako zbytek těla?

Lidské rty jsou na každém obličeji jasně rozeznatelné. Jsou červené, velmi citlivé a také náchylné k vysychání. Jde také o místo s nejtenčí kůží na celém těle.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Používáme je úplně každý den, ale napadlo vás někdy, že se rty přece jen nechovají, nevypadají a také neposkytují obdobné vjemy jako další části vašeho těla? Proč jsou vlastně tak rudé, citlivé a proč hrozně rády vysychají? A hlavně – proč je vůbec máme? Další zvířata, jako želvy nebo ptáci, se bez nich docela dobře obejdou. Proč se tedy tento evoluční krok objevil právě ve vývoji lidské rasy?

Bez nich si neporadíme

„Rty jsou základním nástrojem pro řeč, příjem potravy a dýchání,“ konstatuje Noël Cameron, profesor v oboru biologie člověka na Loughborough University. Jak poznamenal, tato část lidského těla je velmi citlivá. Podle údajů Jamaica Hospital obsahují rty kolem 1 milionu nervových zakončení, což je činí velmi citlivými na dotek. Stejně na ně působí změny teplot a také okolní vlhkosti. „Kůže na rtech vytváří membránu mezi vnější kůží na tváři a vnitřkem našich úst.“

Zdroj fotografie: Depositphotos

„Sliznici odpovídá velká oblast ve smyslové části mozku, tudíž je velmi citlivá.“ Právě z tohoto důvodu jsou rty schopné jemného i hrubého svalové pohybu. Tato dovednost jemného a velmi precizního pohybového rozsahu pomocí pěti svalů dovoluje lidem komunikovat tím způsobem, jakým jsme zvyklí. „Rty jsou naprosto klíčové pro tvorbu obouretných a retozubných zvuků, stejně jako tvarování samohlásek,“ uvádí Cameron.

Klíčová role pro řeč

Obouretné zvuky je možné tvořit pouze použitím obou rtů (například hláska „p“), zuboretné pak vznikají jen kontaktem rtů a zubů („f“). Bez možnosti pohybovat byť jen jedním ze rtů je tvorba některých zvuků nebo výslovnost konkrétních hlásek extrémně obtížná. Zkuste například bez jejich použití vyslovit „m“, „w“ nebo „b“. To je jen několik potíží, kterým čelí například břichomluvci. Proč jsou ale tak červené, na rozdíl od jiných částí těla?

Zdroj fotografie: Depositphotos

„Povrch rtů má 3–5 buněčných vrstev, ve srovnání s kůží na tvářích je tedy velmi tenký, na tváří je vrstev 16. Obsahuje také méně melanocytů, což jsou buňky produkující pigment. Z toho důvodu jsou skrze kůži rtů vidět cévy, a právě to vede k jasně červené barvě,“ osvětluje Cameron. Dodává, že v případě tmavší kůže je efekt méně viditelný, protože „i pokožka rtů pak obsahuje více melaninu, je tedy vizuálně mnohem tmavší.“

Větší efektivita bez chlupů

„Pokožka rtů je velmi tenká, nemá chloupky ani potní žlázy. Je tudíž relativně křehká, suchá na dotek a snadno narušitelná. Nemá běžnou ochrannou vrstvu potu a tělových olejů, které ji normálně udržují hladkou, regulují teplotu a omezují patogeny. Proto se rty velmi snadno vysuší a následně popraskají.“ Stejně jako chodidla nebo dlaně nezarůstají chlupy, protože jsou takto efektivnější. Chlupatou dlaní by se mnohem hůře chytaly předměty.

Kromě klíčové role pro mluvení a příjem potravy jsou rty také užívány při líbání. „Fungují jako erotogenní zóna a znak přitažlivosti,“ říká Cameron. Ve studii uvedené v roce 2010 v magazínu Perception mohli účastníci přizpůsobit barvu a kontrast rtů na fotkách, aby zdůraznili jejich kvality. Zpravidla docházelo k volbě větší červenosti pro vyšší ženskost a přitažlivost. Červená barva je tedy spojena se sexuální atraktivitou.

V jakých dalších odstínech jste lidská ústa spatřili?

Zdroj: TheScientist