Vidíte různě barevné koule? Ve skutečnosti jsou všechny stejné. Na jakém principu a proč nás mozek klame?

Levitující koule vypadají na první pohled jako červené, fialové nebo zelené. Ve skutečnosti je ale všech 12 ve stejném odstínu béžové. Efekt ještě ovlivňuje přiblížení.

Zdroj fotografie: S vědomím David Novick

Tuto iluzi vytvořil David Novick, profesor inženýrství na Texaské univerzitě v El Pasu. Proč ale vnímáme barvy koulí tak odlišně a původní béžová nás vůbec nenapadne? Zkreslené vidění objektů vychází z fenoménu známého jako Munker-Whiteova iluze. Jak uvedl sám autor, v základu funguje iluze proto, že „naše přesnost vnímání tvaru je lepší než přesnost pro barvu. Znamená to tedy, že vnímáme tvary mnohem detailněji než jakoukoli barvu.“

Když se barvy navzájem ovlivňují

„Takže ačkoli vnější linie koulí vypadají všechny takové, jaké opravdu jsou, ostatní barvy určitým způsobem vyblednou nebo se rozptýlí do přilehlého prostoru.“ Hlavně barvy samotných koulí jsou „staženy“ spíše k odstínům barevných kroužků, které přes ně přecházejí. V tomto konkrétním obrazu zvaném „Confettiho koule 5“ přechází přes koule zelené, modré a červené proužky a mění naše vnímání jejich reálného odstínu – tedy béžové.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Iluze se spoléhá na odstín proužků v popředí, nikoli barvy v pozadí za koulemi. Pokus byste tedy odebrali přední proužkovou „mřížku“, optický klam opadne a nechá jen identické koule. Princip funguje velmi podobně v případě odstínů šedé. Whitova iluze odkazuje na vnímané změny světlosti tvaru, což sahá od bílé až po černou. Způsobuje tak překrytí světlosti tvarů, což uvádí i zpráva v magazínu Coulours: Design and Creativity z roku 2010.

Případ s trojúhelníkem a proužky

Pokud například nakreslíte bílé pruhy před šedý trojúhelník, bude šedá vypadat světlejší a bližší bílé. Když použijete na stejném tvaru černé proužky, naopak jej ztmavíte. Psycholog Michael White se stal slavným v 60. letech, kdy tento princip popsal. O dekádu později navázal další psycholog, Hans Munker, a předvedl podobnou funkci na barvách a tvarech. Vědci mají několik teorií o tom, co v mozku způsobuje tento barevný posun.

Your image, with all colours whose Lab color distance from (RGB) #f5c882 is in the 20th percentile or greater, replaced by #ffffff. pic.twitter.com/3iSN8P2ZEE

— Jon Seymour (@jonseymour) June 15, 2019

Podle některých se iluze odehraje v prvních fázích vidění, když se světlo dostane k sítnici. Další si myslí, že k tomu dojde až mnohem později, teprve při zpracování optických dat v mozku. Může se také jednat o kombinaci obou vlivů. Ať už je příčina jakákoli, jde o velmi zábavný jev. Změnami barev a světlosti se dají odstíny „posílit“, takže objekty v pozadí vypadají výrazně jinak, než jaké jsou ve skutečnosti.

Rozdíly v barvách i objektech

„Některé odstíny jsou také na posun mnohem snadnější než jiné,“ uvedl Novick. Jsou-li například vzadu a vepředu protilehlé barvy (na protistranách spektra), navzájem se vyruší. To platí třeba pro zelenou a červenou. Koule budou pak vypadat bílé nebo šedé. „Iluze je mnohem znatelnější s koulemi než s plochými kruhy, ale nevíme proč. V tomto okamžiku si nemyslím, že by kdokoli znal příčinu tohoto rozdílu.“

Novick se aktuálně věnuje studiu toho, které barevné kombinace vytváří největší změny, hledá tedy maximalizaci této iluze. Kromě toho se svým kolegou, profesorem Akiyoshi Kitaokou z Ritsumeikan University v Kjótu srovnávají efekty na 3D a 2D objektech. Do dnešního dne Novick tweetuje každý týden o dvou nových iluzích a lidé stále znovu objevují i jeho starší příspěvky. Ty se někdy stanou virální a znova přitahují pozornost.

Jak na vás tato iluze působí?

Zdroj: LiveScience