Trojčata byla v dětství násilně oddělena. Až po 20 letech bratři zjistili, že šlo o experiment psychologů

V 50. a 60. letech docházelo k pokusům, ze kterých doslova mrazí. Jeden z experimentů zahrnuje oddělení trojčat, která se následně setkala po více jak 10 letech.

Zdroj fotografie: iStock

Cílem bádání bylo zjistit, jak velký vliv má vzdělání na charakter člověka. Bratři se pravdu dověděli až po 19 letech, vyrostli v různých rodinách a nakonec o nich natočili film. Že zjistili celou pravdu, bylo přitom dílem náhody. Robert Shafran přišel v 19 letech na vysokou školu, kde se ovšem okolí chovalo dost podivně. Mnozí ho totiž vítali jako starého kamaráda, aniž by – co aspoň věděl – kdy předtím tuto školu navštívil.

Postupné shledání tří bratří

Záhy se seznámil s Michaelem Domnitzem, který začal mít podezření. Zeptal se Roberta na jeho sourozence a při zamítavé odpovědi odvětil, že zná Robertovo dvojče. Domnitz se přátelil s druhákem Edwardem Gallandem, kterého – totožně jako Roberta – adoptovali jako nemluvně. Když si pak zavolali, slyšel Robert svůj vlastní hlas. Následovalo setkání u Edwarda doma i s jeho pěstouny, kde Robert zažil druhý šok, bylo to jako pohlédnout do zrcadla.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Po pár měsících se jejich příběh objevil v novinách a ozval se ještě David Kellman. Žádný z adoptivních rodičů o bratrech vlastního dítěte nevěděl. Oddělení proběhlo v rámci pokusu, který trval skoro 2 dekády. Jak k tomu vlastně došlo? Trojčata přišla na svět v červenci roku 1961. Jejich matce bylo tehdy osmnáct, a když s ní bratři později mluvili, přiznala, že otěhotněla náhodou na maturitním plese. Dále s ní pak už ani jeden z nich nekomunikoval.

Odmítavý postoj adopčních agentur

Psychiatr Peter Neubauer tehdy hledal pro studium dvojčat a trojčat konkrétní děti. Chtěl zjistit, jak bude u oddělených bratrů ovlivňovat charakter výchova. Tedy které vlastnosti se dědí a které jsou formovány okolím. Několik adopčních agentur ho odmítlo s tím, že ani vědec sám nerozumí tomu, co chce udělat. Podle nich nebylo vhodné takové sourozence oddělit. Teprve Eliza Weiss Agency s tímto modelem souhlasila.

Etiku tehdy nikdo moc neřešil, doba byla plná pokusů, které by dnes nikdo neschválil. Agentura rodičům sdělila, že psychologové už dítě pozorují a nechtějí proces přerušit. Přesný počet oddělených dětí není přitom dodnes znám. Některé zdroje uvádějí 5–20 dvojčat či trojčat. Robert, Edward a David se dostali do tří rodin s různým zázemím, příjmy a celkovým společenským postavením. Cynicky řečeno šlo o vědecky ideální konstelaci.

Uzavřeno až do roku 2065

Neubauerův výzkum, kterého byli bratři účastni, nebyl dosud kompletně zveřejněn. Badatel ho předal archivu Yaleovy univerzity, kam je omezen přístup až do roku 2065. Některé informace o výzkumu se však objevily v knize Trace of Nature: The Genetic Basis of Personality vydané v roce 1990. Další fragmenty pak v článku z roku 1986. Vědci jsou toho názoru, že výrazně rozšířili naše chápání vlivu přírody a výchovy na celkový charakter člověka.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Snímek Tři identičtí cizinci, pojednávající právě o rozdělených trojčatech, ovšem nic z toho nezmiňuje. Teprve během jeho natáčení se bratrům dostaly do rukou dokumenty i záznamy z experimentů. Dohromady dostali na 10 000 stran zpráv, i když silně redigovaných a „osekaných“. Údaje o návštěvách badatelů v rodinách a výsledky testů, které tehdy prováděli, však chyběly. Ne tak několik videí, na kterých si hoši hrají a mrkají do kamery.

Kolik dvojčat nebo trojčat máte ve svém okolí?

Zdroj: ScienceDirect