Neetické pokusy koktajícího vědce: Oběťmi se stalo 22 malých sirotků, projekt se jmenoval „Monster Study“

Nutno však podotknout, že jejich výzkumy se ne vždy ubíraly tou nejlepší cestou. Jedním z nejznámějších příkladů je tzv. Monster Study. Nejmenuje se tak proto, že by zahrnovala příšery, nicméně zcela zruinovala pověst psychologů, kteří stáli v jejím pozadí. Samotná myšlenka byla pro jejich kolegy natolik děsivá, že byly výsledky tohoto experimentu ukryty po celé dlouhé roky. O co tedy ve studii šlo a jak probíhala? A na kom vlastně?

Pokus na koktajících sirotcích

Monster Study byla provedena Dr. Wendellem Johnsonem, odborníkem na řečové problémy, aby zjistil, proč se u dětí objevuje koktání. Vyvinul tento pokus kvůli zjištění, zda je koktání výsledkem naučeného chování nebo biologie. Studie se odehrála na univerzitě v Iowě v roce 1936, celý pokus ovšem provázelo mnoho etických problémů. Etika tehdy nebyla prioritou, a kdyby byl stejný pokus proveden dnes, byl by zastaven ještě před reálným spuštěním.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Johnson vybral 22 sirotků, z nichž někteří koktali. Není přitom neobvyklé, když malé děti koktají a pak s tím samy přestanou bez jakéhokoli vnějšího zásahu. Děti byly rozděleny do dvou skupin, v obou bylo několik koktavých. Jednu nazvali „normální mluvčí“, druhou „koktavci“. Po celou dobu pokusu bylo se všemi z dotyčné skupiny zacházeno podle názvu. Badatelé se s nimi setkávali každých pár týdnů a „hodnotili“ jejich řečový projev.

Drastický pokus a etická kritika

Děti z „normální“ skupiny byly chváleny i tehdy, když koktaly. Druhá skupina byla shazována bez ohledu na kvalitu řeči. Pozitivní přístup badatelů neměl na normální skupinu přílišný vliv, ta druhá se ovšem drasticky posunula k horšímu. Ne všechny děti koktaly, pouze jim bylo řečeno, že koktají. Z 6 dětí, jejichž řeč byla kritizována, si 5 vyvinulo reálné problémy. Některé se stáhly, jiné přestaly mluvit úplně, byly přitom ve věku asi 5 let.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Experiment vznikl s dobrým záměrem, Johnson s kolegy často prováděl pokusy na sobě a dobrovolnících. Podle jeho kolegů však použití sirotků jasně překračovalo etickou hranici. Stejné pokusy prováděli například nacisté. Monster Study překročila hranice i v době konání, a dokonce ani zaměstnanci sirotčince nevěděli, co se vlastně děje. Mnoho koktavých si tak odneslo nevyřešená osobní traumata, někteří však věřili v jejich uzdravení.

Společná žaloba na vědce

Tři účastníci počátkem roku 2000 zažalovali univerzitu kvůli emočnímu utrpení a podvodným závěrům. Tvrdili, že důsledky studie jsou v jejich životech trvalé, a jeden z nich dodnes „nenávidí, když má mluvit“. Další žalující tvrdila, že má dnes dobrý život, ale v sirotčinci prý neměla moc přátel, protože byla hrozně tichá. Vyhráli finanční vyrovnání a univerzita zaplatila obětem experimentu přes 1 milion dolarů (23 milionů Kč).

Studie tohoto typu by nikdy neměly proběhnout znovu, ale zrovna tak je chybou je zametat pod koberec. Jde o kritickou lekci ohledně transparentnosti experimentů a hlavně souhlasu všech účastníků. Pokud se vědci z těchto omylů nepoučí, jsou odsouzeni je zopakovat. Je tedy podstatné o tomto pokusu mluvit i po 60 letech. O tom, proč byl špatný, a jak se od té doby psychologie vyvinula do disciplíny s mnohem etičtějším rámcem.

Jakou humornou situaci s koktáním jste kdy zažili?

Zdroj: ScienceDirect