Evropa by mohla být průkopníkem energetické krize bez dalších fosilních paliv

Když se v loňském roce v médiích objevila zpráva, že energie získaná z obnovitelných zdrojů poprvé v novodobé historii překonala tu z fosilních paliv, mnozí jen nevěřícně kroutili hlavami. Do té doby považovali fosilní paliva za nenahraditelná a obnovitelné zdroje pouze jako jejich chabou alternativu. S vpádem Ruska na Ukrajinu se ale ukazuje, jak důležitá je energetická soběstačnost. Je tedy pravděpodobné, že se evropské země spojí a urychlí přechod na energii z obnovitelných zdrojů, avšak také se může stát, že pouze vymění dodavatele – Rusko za USA.

Dva návrhy řešení energetické krize

Vzhledem k velmi nejisté situaci s ohledem na trh s fosilními palivy, v níž se Evropa v současné chvíli nachází, přichází její leadři s návrhy různých řešení. Jde v zásadě o dvě, a sice o urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie, a o vybudování infrastruktury, která by umožnila příjem zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států amerických. Ty ostatně Evropě slibují v tomto roce 15 miliard metrů krychlových nových dodávek, což pokryje zhruba čtvrtinu plynu dováženého z Ruska.

Posílení dodávek zemního plynu a ropy od jiné světové mocnosti by ovšem bylo podle mnohých krátkozraké. Tedy v případě, že by Evropská unie dodržela svůj plán a pokračovala v přechodu na obnovitelné zdroje energie. V praxi by to totiž znamenalo, že v momentě, kdy by byla dokončena dostatečně robustní infrastruktura, která by zajistila udržitelné dodávky LNG, tak by je Evropská unie stejně nevyužila, protože v tu dobu by plnila jiné cíle. Jiní ovšem podotýkají, že v současné chvíli se jedná o nutný krok před přechodem k obnovitelným zdrojům.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A to proto, že Rusko dodává do Evropské unie 40 % z celkové spotřeby plynu. Střednědobým plánem, jak se dostat z aktuální krize, je poté plán Evropské komise s názvem REPowerEU. Jeho cílem je dosáhnout energetické nezávislosti na Rusku do roku 2027. Toho je dle plánu možné docílit diverzifikací dodávek plynu, urychleným zaváděním obnovitelných zdrojů, zvýšením energetické účinnosti a nahrazením plynu při vytápění a výrobě elektřiny. Evropská komise rovněž doporučuje naplnit zásobníky plynu na 80 % jejich kapacity.

Země nesmí podlehnout bezprostřednímu nedostatku

Bohužel doporučení Evropské komise není možné ani při největší snaze naplnit – z USA jednoduše není možné dovézt a přijmout takové množství LNG. Navíc, 8. června 2022 došlo na jednom z největších amerických terminálů k výbuchu, který ho na 3 týdny vyřadí z provozu (terminál se nachází v Texasu a produkuje asi ¹/₅ vývozu LNG). I přesto by ale evropské země neměly podlehnout hysterii vyvolané bezprostředním nedostatkem a zanedbat tak politiku snižování spotřeby fosilních paliv.

Skutečných změn nicméně nedocílí jen zvýšením kapacity solárních a větrných elektráren, ale také zvýšením energetické účinnosti a citelným snížením poptávky. Tu může ovlivnit každý z vás – stačí opravit netěsnící okna a dveře, snížit vytápění domácnosti o stupeň či dva, instalovat inteligentní termostaty nebo LED žárovky. Stát snížení poptávky může podpořit cílenými dotacemi. Jedná se o dílčí opatření, která v celkovém součtu vykáží reálnou změnu. Podle erudovaných odhadů díky nim dojde k nahrazení ²/₃ poptávky plynu do roku 2025.

Jak by se podle vás měly evropské země zachovat?

Zdroj: ScienceDirect