Hádanky dovolují opustit na chvíli každodenní starosti, ale především pomáhají procvičit mozek. Zkuste si tento zdánlivě jednoduchý test.
Některé hádanky se týkají optických iluzí, jiné zase matematických výpočtů nebo různých chytáků. Právě jeden takový test logického myšlení pro vás dnes máme. Pokud tedy milujete hádanky a záleží vám na výkonu vašeho mozku, rozhodně tuto úlohu proveďte. Nemusíte u ní nic počítat ani se soustředit, abyste prohlédli optickou iluzi. Stačí se podívat na obrázek a zjistit, co na něm nesedí. Kresba totiž obsahuje jednu logickou chybu, která už potrápila mnoho lidí.
Domeček, branka a pole
Na první pohled to vypadá na klasickou venkovskou krajinu. Dominuje útulný domeček, kamenná zídka a vzadu pole, momentálně pusté. Kouř z komína prozrazuje, že uvnitř někdo je a dost možná právě vaří oběd. Idylka je plná přírodních panoramat, kopců a stromů. Nenechte se ale rozptylovat společným emočním pozadím a vzpomínkami na dětství. Nepochybně ve vás obrázek něco takového vyvolává, ale to není pointa tohoto testu.
Je potřeba se na kresbu podívat čistě logicky a najít onen zmíněný nesmysl. Může být v drobném detailu nebo v něčem, co zabírá celou plochu obrázku. Pokud stále tápete, dejte si pozor na stromy a kouř jdoucí z komína. Prudký vítr tu nahnul několik stromů na levou stranu, kouř z chaloupky jde ovšem vpravo, což je v běžných podmínkách nemožné. Nahnutí na dvě různé strany je ostatně vidět i u stromu, který je přímo před domečkem.
Historie pojmu logika
Samotné slovo logika pochází z řeckého logos, tento pojem má ovšem význam řeči, nikoli usuzování. Existuje formální – matematická – logika, která je exaktní vědou a používá také umělý formální jazyk. Ten je schopen vypovídat jen o entitách exaktního světa, používá symboly a formulaci pomocí rovnic. V jeho rámci platí kategoricky požadavek na jasnost interpretace všech složek. Nelze tedy připustit jakoukoli vágnost či více interpretací.
Logika v pojetí filosofie a často psychologie – tedy ta, se kterou se běžně setkáváme –, je logikou neformální. S formální matematikou má společné jen historické kořeny. Logika aplikovaná ve filosofii vypovídá pomocí přirozeného jazyka o entitách, nicméně je přísně nevymezuje. Hlavním motivem této disciplíny je lidské usuzování, nikoli však samotné myšlení. Zaměřuje se na principy a správnost úsudku odvozeného z daných premis.
Anomálie neformální logiky
Tato disciplína se setkává s několika podivnostmi. Jejím úkolem je zajistit v zásadě to samé jako formální matematická logika, tedy určit pravdivost a nepravdivost výroků. Protože ale užívá přirozený jazyk, nevyhnutelně obsahuje vnitřní vágnost. Pojmy mají tedy vždy jak vágní, tak i subjektivní a emocionální význam. Ten se krom toho také mění v čase. Badatelé tedy hledali takovou konstrukci běžného jazyka, která by dovolila rozhodnutelnost.
Této vlastnosti jazyka říkáme nulová vnitřní vágnost, která ovšem není možná. Šlo tak o snahu dosáhnout přirozeným prostředkem komunikace něčeho, co je možné jen v exaktním světě. Z hlediska moderní doby jde možná o úsměvnou historku, tito lidé však věnovali roky velmi usilovné intelektuální práce. Konstrukt přirozeného jazyka nedosáhne ryze dvouhodnotové logiky, problémy ovšem přešly i do základu umělé inteligence.
Jaké vzpomínky ve vás domeček vyvolává?