Co kdyby evoluce lidského těla pokračovala? Jak budeme vypadat třeba za dalších 10 000 let, nebo milion?

Které konkrétní části našeho těla by se nějak vyvinuly? Jak dlouho vlastně taková změna trvá? A kdo by navíc vyhrál neúprosný boj o přežití těch nejsilnějších a nejschopnějších? Vývoj do dnešní podoby trval lidskému druhu asi 6 milionů let. A naše moderní verze se pohybuje po povrchu planety pouhých 12 000 let. Dokonce i v tomto krátkém období se lidská podoba lehounce vyvinula. Jsme asi o 10 cm vyšší a můžeme konzumovat mléko.

Co je to vlastně evoluce?

Takže pokud mohou takové změny nastat během 12 000 let vývoje, kam bychom se mohli posunout během dalších stovek tisíc let v budoucnu? Nejprve je ale potřeba stanovit, co je to vlastně evoluce. Celé kouzlo tohoto procesu je v genetických změnách, které se konkrétnímu druhu dějí v průběhu času. Jedinci s užitečnějšími vlastnostmi mají vyšší šanci na více potomků. Genetické vlastnosti rodičů tak přecházejí na další generaci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Například žirafy s delším krkem mohou dosáhnout na větší množství potravy a přežijí tudíž snáze než žirafy s krátkým krkem. Budou tak moci mít více mláďat, které budou mít nejspíš dlouhý krk jako rodiče. Postupem času žirafy s krátkým krkem vyhynou a zůstanou jen ty s dlouhým. A to je přesně důvod, proč dneska už žádné žirafy s krátkým krkem nepotkáte. Jak přesně se ale tento mechanismus uplatňuje při vývoji člověka?

Moderní ulehčení přežití

Evoluci je v zásadě velmi těžké jakkoli predikovat. V dnešním světě už se nemusíme bát přežití těch nejsilnějších. Mnohé z potenciálních hrozeb jsme vyvážili technologií. Nemusíme tedy být nutně nejsilnější nebo nejrychlejší. Nejsme v situaci jako před 100 000 lety, kdy každý musel bojovat o jídlo. Věci jako domy, ve kterých žijeme, nebo čistá a dostupná voda činí naše přežití mnohem jednodušším.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vyjma extrémních podmínek, jako jsou války nebo živelné katastrofy, se už nikdo neptá: „Přežiju tento den?“ Právě takto se ovšem naši předkové ptali neustále. Není tedy zaručeno, že by lidé za milion let byli rychlejší nebo silnější – protože to nepotřebujeme. Potomstvo je dnes mnohem víc kulturní volba než potřeba kvůli přežití druhu. Pokud budou mít děti hlavně obézní lidé se zdravotními problémy, dost možná za milion let celá rasa vyhyne.

Probíhající změny člověka

Naše evoluce může být spojená s technikou, tedy transhumanismem. Nejen, že budeme schopni ovládat geny budoucích generací, ale možná se zbavíme evolučního procesu jako celku. To by dovolilo odstranit mnoho chorob i dalších genetických defektů, které by nás mohly poškodit. Pokud ale nebudeme mít tento luxus, budeme se vyvíjet postaru a pár věcí by se stát mohlo. Díky naší výživě se nám zvyšuje výška a zmenšují mozky.

Pozor, neznamená to hloupnutí, neuronové sítě se ve skutečnosti stávají efektivnějšími. Pravděpodobně budeme také odolnější proti mnoha nemocem. Za milion let můžeme být velmi vysocí a mít dlouhé štíhlé bílé prsty. Připomíná vám to něco? Vývoj závisí hlavně na prostředí, s postupujícím teplem bychom si mohli vyvinout například odolnost proti ohni. Ale opět, směřování vývoje je opravdu velmi těžké jakkoli předvídat.

Jaká budoucnost podle vás lidstvo čeká?

Zdroj: Science