Že byl rok 2020 ten nejhorší? Jak se ukazuje, nejhorší rok v lidské historii nejspíš není ten, který má mnoho z nás na mysli

Pokud by se vás někdo zeptal, jaký je podle vás nejhorší rok lidské historie, co byste odpověděli? Realita vás nejspíš trochu překvapí.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Například takový rok 1347 byl docela dramatický, protože Evropu zachvátila morová epidemie. Nebo třeba období mezi lety 1941 a 1945, tedy temná éra holokaustu? Nebo 1918, kdy vypukla španělská chřipka, která zabila na 100 milionů lidí a před kterou pohodlně blednou i aktuální pandemické problémy. Jenže jak se ukazuje, ani tyto ročníky nejsou tím nejhorším – skutečným strašákem byl pro mnohé nenápadný rok 536.

Doba, kterou by nikdo nechtěl zažít

Byl to počátek nejhoršího období života a nejspíš nejhorší rok vůbec. Psal se právě desátý rok vlády byzantského císaře Justiniána Velikého a na planetě se vlastně neodehrávalo nic tak dramatického, jen běžné šarvátky. Zatím žádné výrazné nákazy ani nezvykle rozsáhlé genocidy. Jenže na obloze se dělo něco podivného – objevila se podivná prašná mlha, která blokovala slunce, což mělo vliv na teplotu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tento jev byl rozbuškou počátku celosvětových problémů a chaosu – sucha, neúrody, letního sněhu v Číně a rozsáhlých hladomorů. A právě tento rok byl časem mnoha strašlivých předzvěstí, protože slunce zářilo, ale bylo zamlžené. Důkazy naznačují, že viníkem situace byly vulkanické erupce, jak ukazují ledová jádra z Antarktidy nebo Grónska. Následné vulkanické události také přispěly ke krátkodobému ochlazení planety a příchodu devastujícího hladomoru.

Slunce ovlivnilo situaci na celém světě

Ledová jádra jsou fantastickým archeologickým zdrojem, protože permanentní led je tvořen postupně díky každoročnímu sněžení. Tím pádem je možné najít vrstvy pro každý rok a podívat se podrobně na to, co se tehdy dělo v atmosféře planety. Pro rok 536 nám led nabízí vulkanický popel a sedimenty zvané tefra smíchané s ledovou vrstvou, což značí významnou vulkanickou událost právě v této době.

iZdroj fotografie: Unsplash

Ledová jádra v Antarktidě a Grónsku ukazují na druhou erupci v roce 540, která prodloužila předchozí mizérii. Jen o rok později přišly epidemie a všechno šlo od desíti k pěti. O sto let později je však v ledových jádrech patrná obnova, respektive olovo. Ano, olovo ve vzduchu není nejlepší, ale znamená to, že lidé začali těžit a tavit stříbro z olověné rudy. Další roky ukazují čištění stříbrných mincí, což naznačuje zotavování ekonomiky. Lidé se tedy z těžkých časů dokázali dostat.

Zdroj: Science Alert

Diskuze Vstoupit do diskuze
145 lidí právě čte
Zobrazit další články