Jak byli léčeni naši předkové před 200 lety: Kouření, tabák v oku, lampový olej a další podivné praktiky

Přesto se v mnoha zemích ve městě i na venkově léčila většina lidí raději „babskými recepty“, tedy lidovými prostředky. Některé z nich jistojistě přetrvaly i do dalších generací, včetně té naší. Při pokušení vrhnout se na podobné metody je třeba mít na paměti jednu základní věc. Léčivé byliny jsou účinné proto, že obsahují aktivní léčivé látky. Ty je ovšem potřeba umět dávkovat. Nepouštějte se tedy do ničeho podobného bez rozmyslu.

Věčné nachlazení a léčba teplem

Logika byla následující – pokud člověk onemocněl po prochladnutí, vyléčí ho vyvolání horečky. Moderní medicína kupodivu souhlasí, princip protikladu s tím ale nesouvisí. Nemoci nepramení z nízkých teplot, ale z virů. A vysoké teploty – tedy horečky – slouží k jejich zabití. Na vesnici byly pece a další prostředky, město mělo tyto možnosti omezené. Ne vždy tak bylo snadné se zabalit a zahřát natolik, aby se člověk opravdu vypotil.

iZdroj fotografie: Pxhere

S rozšířením čaje se tento nápoj začal používat prakticky jako všelék – zahříval totiž zevnitř. Každé nachlazení tak znamenalo pití velkých objemů. Přidávala se marmeláda nebo sušené bobule. I zde existuje logika, protože pití čaje posiluje imunitu, stimuluje ledviny a dovoluje „vypláchnout infekci“. Ačkoli v některých zemích dávali dospělí muži tradičně přednost alkoholu, účinnost byla mnohem menší. Obecně se věřilo, že pomáhá to, co zahřeje nebo pálí v ústech.

Tabák a olej jako univerzální recept

Tabák se přímo nebo nepřímo používal na mnoho neduhů. Jde o antibakteriální činidlo, což ukazují i moderní studie. Praktikovalo se i kapání do očí, nebo jejich vymývání silným vychlazeným čajem. Případné kožní problémy vyžadovaly lampový olej, tedy nekvalitní olivový. Nejen, že se takto upravovaly vlasy, ale také mastila pokožka, pokud se na ní objevilo cokoli podezřelého. Tedy akné, vyrážky, popraskání či cokoli dalšího.

Jakékoli bylinky z okolí

I dnes je populární množství bylinných receptů, například heřmánek na zklidnění žaludku nebo pokožky. Ještě dnes najdete rady, jak pít šťávu ze syrových brambor při žaludečních potížích, případně na potíže se sliznicí. Lze předpokládat, že tento postup je v Evropě znám teprve pár set let. Před objevením Ameriky totiž nebyly brambory známé. Stejně tak jim trvalo nějakou dobu, než se staly oblíbenou potravinou.

iZdroj fotografie: Pxhere

Vyskytlo se ale množství otrav kvůli nesprávnému dávkování jinak potenciálně léčivých bylin. Pod vedením léčitelů nebo poučených příbuzných mohli nemocní astmatem pít za starých časů odvar z divokého rozmarýnu. Případně ho inhalovat při zánětech průdušek nebo virových infekcích. Jde ovšem o riskantní praktiku, protože značně zvyšuje tlak. Na plísně na kůži se používala šťáva z vlaštovičníku, kvůli jedovatosti pozor na kontakt s ústy.

Starý princip baňkování

I tady se používalo baňkování a nahřívání kůže, které dovolovalo řešit i posunuté obratle. Zranění tohoto typu byla na vesnici bez mechanizace velmi běžná. Zahřátý hrnec se rychle přiložil na postiženou oblast, ochlazení dovnitř vtáhlo kůži a měkkou tkáň, která se plnila krví. Tento pohyb zapůsobil i na obratle, daly se tedy napravovat i vnitřní problémy. Pacient byl následně ovázán pro uchování tepla a aspoň na chvíli pocítil slušnou úlevu.

Na jaký nejpodivnější babský recept jste kdy narazili?

Zdroj: ScienceNews