Filmy velmi zkreslily pohled na první pomoc při uštknutí hadem. Buďte připraveni a při uštknutí se držte těchto zásad.
Jediný u nás žijící jedovatý druh je zmije obecná. Ta je velmi plachá, takže není důvod se bát jejího útoku, pokud na ni ovšem nešlápnete, nebo nesednete. Je třeba mít na vědomí, že zmije vyhledává vlhké louky, paseky, lesní mýtiny, nelze na to však plně spoléhat. Většina setkání s hady bývá plně dílem náhody a zmiji potkáte i tam, kde byste ji naprosto nečekali. Často může dlouhou dobu žít skryta v těsné blízkosti člověka.
Neubližovat, nelikvidovat, jak se vyhnout
Za žádnou cenu zmijím neubližujte. Kromě toho, že likvidují četné škůdce, jsou vzácné a chráněné. Zmije je zavalitější had s hranatou hlavou, oči mají svislé zorničky jako kočka. Většinou má had šedohnědé zbarvení a na hřbetu tmavé skvrny, takže vzniká pověstná klikatá čára. Ne pokaždé je však možné ji jasně rozeznat, ale vždy se můžete podívat, kam šlapete a kam si sedáte. Dlouhé kalhoty a pevné boty vychytají i případná varovná kousnutí.
Pokud jdete vysokou trávou, je ideální před sebou „šťourat“ klackem a také dupat. Hadi nejvíce vnímají vibrace a budou tedy vědět o vaší přítomnosti. Neslyší, proto je zbytečné dělat hluk. Čím dříve vás zachytí, tím spíše utečou a ukryjí se. Na zemi je bezpečná vzdálenost asi 2 metry, zmije totiž uštkne až na polovinu vzdálenosti svého těla. Když ji v přírodě zaskočíte, nepanikařte a nechte jí v klidu únikový prostor i čas, ať ho v klidu využije.
Zásady první pomoci a čemu se vyhnout
Zajistěte naprostý klid uštknutého, žádné pohyby. Místo kousnutí dezinfikujte a sterilně zakryjte. Od rány k tělu končetinu ovažte elastickým obinadlem, znehybněte ji a ideálně chlaďte. Volejte záchranku, případně zraněného dopravte k lékaři. Ránu nijak nemačkejte, neřežte do ní, jed nevysávejte, končetinu nezaškrcujte. Jed lze bezpečně vysát jen speciální odsávačkou na hadí jed, ústy to nezkoušejte, poraní vám sliznici.
Pro zdravého dospělého není zmijí jed smrtící, komplikace mohou ale přijít u jedinců se slabým srdcem nebo nemocnými plícemi. Stejně tak jsou ohroženi starší lidé. Působení jedu se odvíjí od váhy a malé děti a domácí zvířata jsou tak extrémně zranitelná. Znakem otravy je otok v místě kousnutí, může se projevit i nadměrné pocení, průjem, zvracení či otok obličeje. Nejtěžší případy provází šok a selhání srdce, ledvin a plic spolu s celkovým krvácením.
Útok je pouze obranou
Zmije obecná útočí sama pouze v případě, že je překvapena a nemá možnost úniku. Na přelomu srpna a září rodí samice mláďata a v této době může být tudíž agresivnější.
S jakými hady jste se v přírodě setkali?