Vědci získali první snímky z nitra jaderných reaktorů ve Fukušimě. Pohled na ně je děsivý, ale přinesly zásadní informace

Katastrofa elektrárny společnosti TEPCO vznikla následkem zatopení objektů ničivou přívalovou vlnou. Ta byla důsledkem mimořádně silného zemětřesení v oblasti Tokia. Muselo být evakuováno víc jak 150 000 obyvatel, nicméně zatím nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo choroby způsobené ozářením. Víc jak 1 000 lidí ovšem zemřelo v důsledku stresu ze samotné evakuace. To měl na svědomí obvykle věk nebo předchozí chronické choroby.

První průnik do postižených reaktorů

Aktuálně přišly z této nechvalně známé jaderné elektrárny dvě dobré zprávy. V první řadě se výzkumnému robotu nové generace podařilo dostat do reaktoru první energetické jednotky. Dokonce odtud i poslal několik fotografií. Druhou pozitivní zprávou je, že se provozovatel elektrárny – tedy společnost TEPCO – vážně zabývá plánem likvidace a dekontaminace celého zařízení. Snahy o průnik do reaktorů elektrárny proběhly už dříve.

Poslední pokus se odehrál v roce 2017 a nesetkal se s úspěchem. Robot tehdy sice skoro dosáhl svého cíle, jenže kvůli vysoké hladině radiace nezískal žádné použitelné informace. Nové stroje následně navrhly organizace Hitachi-GE Nuclear Energy a také International Nuclear Infrastructure Decommissioning Research Institute, a to speciálně pro Fukušimu. První robot ROV-A se do reaktoru dostal a jeho fotografie ukazují trosky a ponurou černou látku.

Vyhlídky na další etapy aktivit

Tato hmota je s největší pravděpodobností roztavené jaderné palivo. Robot také oznámil, že radiace ve vnitřních prostorách přesáhla hranici 2 sievertů. To je dvojnásobek smrtelné dávky pro lidský organismus. Robot provedl měření z dálky, do konce letošního roku se ale další stroje pokusí získat vzorky přímo z druhého reaktoru. V této oblasti je totiž situace pro studium momentálního stavu přece jen o něco příznivější.

iZdroj fotografie: S vědomím TEPCO

Jak vysvětlil sám provozovatel, jedná se o začátek programu mapování prostor uvnitř jaderných bloků. Cílem je zjistit lokaci co největšího počtu radioaktivních úlomků. Experti následně určí, jak jsou konkrétní kusy nebezpečné a jakou metodou je následně extrahovat. Také určí přítomné izotopy, a tudíž roztřídění podle konkrétního nebezpečí. Dle odhadů čeká na likvidaci nejméně 900 tun roztaveného paliva a projekt bude trvat 30–40 let.

Co jste dělali, když došlo k této jaderné havárii?

Zdroj: Science