Vědci nechali v Petriho misce vyrůst pravěké minimozky. Výsledky mnohé překvapily

Kousky mozkové tkáně velikosti semínek a hrášků vyrostly ze směsi genů Neandrtálců, které krátkou dobu žily v Petriho misce na kalifornské univerzitě. Nabízejí napínavý vhled do mechanismů, jak se tyto organismy po tisíce let vyvíjely. Vědci totiž dlouho uvažovali o tom, jak se mohly mozky našich předků vyvinout do tak komplexních a rozsáhlých forem. Jednou z možností je srovnat moderní geny s těmi od našich dávných bratranců.

Vzorky rostoucích hybridních minimozků

Ačkoli jsme za dobu existence archeologie nalezli mnoho fosilií Neandrtálců, našich bratranců vyhynulých před asi 37 000 lety, museli vědci ještě najít zachovalý mozek pro srovnání vývoje. K přemostění této mezery ve zdrojích nechali badatelé v Petriho miskách vyrůst malinké bezvědomé „minimozky“. Některé z nich vyrostly z genů dnešních lidí, jiné byly pozměněny a dostaly genovou výbavu právě z pozůstatků Neandrtálců.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejde rozhodně o první případ takového laboratorního pěstování mozkové tkáně, ale jde o první případ hybridu, tedy kultivace kombinace genů současných a minulých. Konkrétně byly některé kmenové buňky nahrazeny materiálem z kosti dávno mrtvých Neandrtálců, o kterém vědci ví, že hrál roli právě v rozvoji mozkové tkáně. Rozdíly mezi čistě současným a kombinovaným mozkem byly patrné téměř okamžitě.

Hladké části versus nepravidelnosti

Lidské mozky měly tendenci tvořit hladké části připomínající kuličky, zatímco mozek Neandrtálce byl menší a více nepravidelný, navíc jeho vývoj trval delší dobu. Kdokoli, i naprostý laik, který by se podíval na oba dva vzorky v miskách, by okamžitě poznal ten rozdíl, podotkli badatelé. Podrobnější rozbor odhalil, že minimozky Neandrtálců byly chaotičtější, pokud jde o neurální aktivitu a produkovaly také odlišné sady proteinů než ty současného člověka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Experiment se sekvencí NOVA1 získanou z kostí byl zvolen proto, že tento typ buněk hraje roli při vytváření spojení mezi neurony a jejich poškození může vést k neurologickým poruchám. Což z nich v rámci zkoumání vývoje mozku dělá zcela klíčovou složku. Podle zprávy mozky našich předků dospěly rychleji než naše dnešní, takže byly plně výkonné už v – pro nás – mladém věku. Jenže tento rychlý vývoj je okradl o pozdější rozvoj, který se projevuje komplexním myšlením a sociální interakci.

Zdroj: Livescience