Nejkouzelnější rybky na světě, které si svou neonovou barevnost vyvinuly postupem času. Jde o neuvěřitelnou podívanou, která hraje všemi barvami

Pyskounovití jsou paprskoploutvé ryby s bohatým zbarvením, jasnými vzory a velmi širokou škálou druhů. Jsou to takové plovoucí drahokamy, které se pohybují v oblastech korálových útesů. Rybky dlouhé jako prst se mrskají a vystavují své barevné vzory, které slouží k přilákání samiček i odstrašení rivalů. Nová studie nejspíš našla souvislost mezi jejich pestrostí a výskytem ledovců během doby ledové.

Mořští krasavci a elegáni hýřící barvami

Extrémní pestrobarevnost tohoto rodu mají dost možná na svědomí tající ledovce. Nová genetická analýza více než třiceti druhů pyskounovitých rybek odhaluje zhruba 12 milionů let evoluce, která vytvořila široký sortiment tvarů, barev i vzorců chování. A načasování těchto transformací naznačuje, že více jak 60 druhů těchto rybek vděčí za svou vysokou diversitu cyklickým změnám hladiny oceánu.

iZdroj fotografie: Unsplash

Tato evoluce se odehrála během několika posledních milionů let a s omračujícím počtem barevných korálových rybek pyskounovití zkrátka nemohou nevyčnívat. Jsou druhou nejpestřejší skupinou ryb v oceánu. Přitom o evoluční historii tohoto rodu jsme dosud věděli velmi málo, tím pádem se nabízela otázka, proč jich existuje tolik různých druhů. Se zaplněním tohoto evolučního prázdna má pomoci extrakce jejich DNA.

Vyplnění prázdných míst v rybím rodokmenu

Vědci provedli extrakci DNA z 39 různých druhů pyskounovitých ryb a izolovali u nich na tisícovku genů. Ty potom navzájem porovnali a vytvořili evoluční strom ukazující, jak jsou jednotlivé druhy příbuzensky propojeny. Bylo tak rovněž možné určit, v jakých fázích se druhy postupně rozvětvovaly. Spousta poddruhů se objevila jen před asi 1 až 3 miliony let, v pleistocénu a pozdním pliocénu.

iZdroj fotografie: Unsplash

Badatelé se domnívají, že načasování prudké evoluce pyskounovitých je úzce spjato s geologickou historií oblasti jejich výskytu, kterou je západní Pacifik. Během dob ledových se voda měnila na ledovce a mořská hladina klesala, což změnilo korálové útesy na holou zem. Došlo k omezení pohybu vodních živočichů do okolních oblastí. To mohlo povzbudit evoluci nových druhů.

Zdroj: Science News