Žena v Anglii se stala těhotnou, když už byla těhotná. Nakonec porodila dvě velmi vzácná dvojčata, která byla počata tři týdny od sebe.
Když žena otěhotní, její tělo obvykle spustí několik silných biologických procesů, jejichž cílem je zabránit konkurenčnímu těhotenství. Tudíž je jejich součástí také tvorba hormonů, které zabraňují ovulaci. Existují ovšem vzácné případy, kdy žena může dál ovulovat, případně uvolnit vajíčko, které pak lze normálně oplodnit spermií, zkrátka může proběhnout běžný proces početí. Tento fenomén dvou oplodněných vajíček v jedné děloze se jmenuje superfetace.
Dvě souběžná těhotenství v jedné ženě
V tomto případě byla dvojčata počata tři týdny po sobě. Jejich matka, Rebecca Roberts, je 39letá žena, který prvně otěhotněla po letech snažení a užívání léků na podporu těhotenství. Ve 12. Týdnu těhotenství objevili doktoři během vyšetření ultrazvukem druhé dítě s rozdílem tří týdnů od prvního. Protože je superfetace velmi vzácný jev, její doktor nebyl nejdříve schopen vysvětlit rozdíl mezi oběma miminky.
Jeho první reakce byla logický údiv nad tím, jak mohl minout druhé dítě, následně se mu ulevilo, že nic neminul, pouze vyšetřoval velmi zvláštní těhotenství. Budoucí matce oznámil situaci superfetace a podotkl, že mladší dítě nemusí přežít. Ve 33. Týdnu těhotenství vyvolali porod, protože mladší dvojce, Rosalie, se kvůli problémům s pupeční šňůrou nevyvíjelo správně. Starší Noah zůstal tři týdny v inkubátoru, a Rosalie pak 95 dní. Oba sourozenci jsou nyní doma a zdraví.
Velmi silné vzájemné propojení
Když je matka doma položila vedle sebe, okamžitě o sobě navzájem věděli a dotkli se jeden druhého. Dvojčata mají obecně velmi silné vzájemné pouto, ale tohle je ještě silnější případ, takže až vyrostou a doví se vzácnou historii svého zrodu, určitě to jejich vztah ještě posílí. Superfetace je vzácný jev a není jasné, kolik se jich objevilo. Mnoho jich ujde detekci, protože plody jsou si časově velmi blízko, takže je lékaři berou jako běžná dvojčata.
Většina známých případů pochází ze situací s umělým oplodněním in vitro nebo podobných případů. Pořád jde ovšem o extrémně vzácnou situaci, protože musí dojít ke třem nepravděpodobným věcem: ovulaci, kterou obvykle zastaví těhotenské hormony, oplodnění (tomu brání zátka bránící vstupu spermií) a usazení, které vyžaduje v děloze dostatek místa pro další embryo. A samozřejmě hormony, jejichž produkce ovšem začátkem těhotenství obvykle ustává.