Jak přežít a přečkat jaderný výbuch: Vryjte si do paměti snadnou armádní techniku a chovejte se podle ní

Turbulentní události na mezinárodní scéně s sebou v posledních dnech přinesly i otázky a hrozby, na něž většina obyvatel Evropy jistě nebyla připravena. Riziko jaderného konfliktu zde samozřejmě bylo i dříve, akutní ohrožení v tomto směru však pociťoval málokdo. Ujasnit si v hlavě postup, jak se při atomovém výbuchu zachovat, může být užitečné nejen pro případ útoku jadernými hlavicemi.

Snížené, nikoli mizející riziko

Už i takové odstředivky na výrobu uranu jsou velmi technicky náročná a nebezpečná záležitost. Ostatně není ani nutná hrozba ze strany některé z velmocí, stačí technická porucha systému varování. Pravdou ovšem je, že větší množství atomových bomb svržených najednou by nebylo v ničím zájmu, protože by následky nevyhnutelně zasáhly i toho, kdo výbuchy původně hrozil. Radioaktivní spad by se totiž kolem Země dostal i na něj.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co tedy dělat v případě, že dojde k takové explozi nad městem? V rámci sekund se nejprve objeví záblesk, zvuk dorazí až opožděně. Třetina energie exploze se k nám dostane jako světlo a také infračervené záření. Vrchol je sekundu po výbuchu, světelný záblesk ovšem trvá déle jak 5 sekund. Pokud okamžitě – už při prvním záblesku – vyhledáte úkryt, většina záření se vám vyhne. Ideálně skočte někam do příkopu, rychlost zde vítězí nad kvalitou krytu.

V nouzi použijete i kapuci

V extrémních případech, kdy skutečně není „za co skočit“, se zkrátka vrhněte na zem obličejem dolů. Hlavou směrem od výbuchu, ruce pod tělo a kapuci nebo jinou pokrývku na hlavu. Nacházíte-li se zrovna v autě, zastavte, zatáhněte ruční brzdu a dostaňte se pod linii oken, ta samozřejmě zavřete. Kdekoli uvnitř se ukryjte pod stolem, rovněž pod linií oken. Případně shoďte nábytek na stranu jako štít před radiací. Nezastaví ji, ale je to lepší než nic.

V nechráněném povrchu kůže umí záření z jaderného výbuchu způsobit popáleniny třetího stupně, a to téměř 9 kilometrů od epicentra výbuchu. Jde o nejdalekonosnější efekt bomby při leteckém shozu a je také nejzákeřnější. Blesková smrt nervových buněk totiž otupí jakoukoli bolest. Léze si následně nevšimnete a jakýkoli dotek ji ještě více poškodí. Pokud uslyšíte varovné sirény a budete mít asi 5–10 minut času, dopadne pro vás vše znatelně lépe.

Rázová vlna spotřebuje polovinu energie

Polovina veškeré energie jaderné exploze jde do rázové vlny. Jste-li blíže než 5 km od místa výbuchu, obytné budovy se s velkou pravděpodobností alespoň částečně zhroutí. V takovém případě jsou hlavním rizikem samotné trosky. Při výbuchu v Hirošimě zemřelo z 340 000 obyvatel v prvních okamžicích jen 80 000, i když bylo zničeno 70 % staveb. Tradiční japonské domy mají totiž lehkou dřevěnou konstrukci a papírové stěny. Zdaleka tudíž nejsou tak nebezpečné jako městské betonové stavby.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Spolehlivým místem jsou v tomto ohledu suterény. Eizo Nomura v něm přežil a byl přitom v Hirošimě 170 metrů od místa exploze. Vchod do těchto prostor bude ovšem pravděpodobně zasypán a na pomoc můžete čekat i několik dní. Mějte proto po ruce vodu a zásoby a také utěsněte okna a štěrbiny. Pak se do prostoru dostane mnohem méně radioaktivního prachu. Rostoucí síla hlavice rozšiřuje okamžitou destrukci, rozsah radiace ale roste mnohem pomaleji.

Otázka vlnové délky

Fotony gama záření mají totiž velice krátkou vlnovou délku. Proto je dobře absorbuje i okolní vzduch. Čím výkonnější bomba, tím lepší je vyšší výška detonace nad cílem. Po jakémkoli použití jaderné hlavice bude jistě následovat zhoršení mezinárodní politické situace. Během postsovětských let mnoho krytů degradovalo a ztratilo svou spolehlivost. Jestli od výbuchu uplynuly minuty a jste pořád naživu, nejspíš jste v normálním suterénu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejlepší následnou možností je nedělat nic, a to aspoň den. Máte-li vodu a zásoby, klidně i několik dní. Žádný vnější vliv typu požáru vás totiž nejspíš neohrozí. Hirošimu zachvátilo po výbuchu ohnivé peklo. Bylo ale důsledkem trosek ze dřeva a papíru, které vzplály kvůli otevřeným ohňům a špatným rozvodům. Zhroucené betonové zdi většinu hořlavého materiálu spolehlivě zasypou. Takže nespěchejte, radiace se postupně snižuje.

Máte v současnosti obavy z takového zásahu někde poblíž?

Zdroj: HowToSurvive