Podivná cizí planeta bohatá na lávu si podle snímku z Hubblova teleskopu vytváří sama sobě novou atmosféru.
Vědci nejspíš našli mimozemský svět, který kdysi přišel o svou atmosféru a teď si pomocí vlastních zdrojů vytváří zcela novou, aspoň podle zjištění údajů shromážděných v roce 2017 ohledně planety označené GJ 1132b. Tento svět těsně obíhá kolem hvězdy červeného trpaslíka nacházející se asi 41 světelných let od Země a oběhne ji za 1,5, pozemského dne, přičemž po cestě vysaje spoustu kosmické radiace.
Původně bez atmosféry, teď se rodí vlastní
A teď dochází astronomové při pozorování k závěru, že se objevují znaky sekundární atmosféry, zatímco první se objevila dlouho po zformování této exoplanety. Atmosféra, kterou vědci zachytili nyní, se zdá regenerovaná, takže může jít o sekundární. Původně byly totiž vysoce ozářené planety brány jako nudné právě proto, že svoji atmosféru ztratily, tudíž se na nich neděje nic moc zajímavého. Jenže nový zrod je důvodem k další pozornosti.
Atmosféra je obecně zrádná věc. Ta pozemská je držena u planety hlavně pomocí magnetického pole, ale ostatní světy takové štěstí zrovna nemají. Například Mars měl kdysi silnou atmosféru, ale spousta se jí ztratila právě kvůli jeho ztrátě globálního magnetického pole někdy před 4 miliardami let. To samé se může stát právě exoplanetám a výsledky jsou někdy dramatické, protože plynné planety menší než Neptun se pak mění ve zcela pusté světy.
Ztráta atmosféry a její následky pro těleso
Ztráta atmosféry může mít za následek planetu stejné velikosti jako Země, ale s velmi odlišnou historií než náš domovský svět. Hodně pozemských planet nezačíná jako pozemské. Podle astronomů GJ 1132b posunula věci ještě o krok dopředu. Když planeta ztratila svou atmosféru bohatou na helium, stala se pustým světem. Jenže podle snímku z Hubblova teleskopu je aktuálně zahalena směsí vodíku, metanu a aerosolu připomínajícího pozemskou mlhu.
Zvláštní atmosféra se mohla zrodit z plynu, které vyvěrají z roztavených hornin planety, něco jako praskliny na skořápce vajíčka, které způsobila gravitace hvězdy, kolem které planeta obíhá, což by plynům uvnitř dovolilo dostat se ven. Vědci doufají, že teleskop Jamese Webba, který má startovat na podzim, bude schopen pořídit snímky planety v infračerveném spektru, které odhalí teplotní podmínky a poskytne tak další informace o procesech, které se tu odehrávají.