Nos v sobě skrývá mnohem víc, než „jen“ čich. Kdy se objevuje Pinocchiův efekt a proč?

Skutečnost neuvěřitelně přesného čichu našich psích přátel ohromuje lidstvo odnepaměti. Nálož studií ukazuje už například i jejich dovednost doslova vycítit rakovinu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V posledních letech se čich psů uplatnil i při detekci covidu-19, která probíhala s 99% úspěšností. Ačkoli zatím nebylo prokázáno, že by takové dovednosti měl i lidský nos, výzkumy ukazují, že jde rozhodně o zajímavou výbavu. Studie v Journal of Neuroscience například v roce 2018 ukázala, že čich je vynikajícím fixátorem vzpomínek. A není to jediná „superschopnost“ kterou se střed našeho obličeje může pochlubit.

Co, vdechujete, to si zafixujete

Ti, kteří vdechují primárně nosem, si lépe pamatují věci, se kterými se setkávají. Po otestování 12 různých vzorků byla polovina účastníků studie požádána, aby hodinu dýchali výlučně nosem. Zbytek měl dýchat pochopitelně jen ústy. Výsledky se dostavily okamžitě a „nosaři“ si vybavovali otestované vůně mnohem lépe. „Nosní vjem je důležitý v kritické fázi, kdy se fixují a následně posilují vzpomínky.“

Zdroj fotografie: Pxhere

Kromě toho to také vypadá, že blízkost nosu k mozku ukazuje na vliv čichu přímo na nervovou soustavu, ze které vyvěrá vzpomínka. Další vlastností je pak dovednost orientace. Nemáme GPS, máme OPS (olfactory positioning system). Ne nadarmo se říká „jít za nosem“ protože právě sledování pachů pomohlo i naším předkům najít v divočině potravu. Tato dovednost tedy přispěla k jejich přežití a je i naším dědictvím.

Pinocchiův efekt je realita

Dřevěné postavičce se natahoval při lhaní nos. Lidem se tohle (bohužel i naštěstí) neděje, ke změnám u nosu ovšem dochází. Při sdělování nepravdy se totiž kolem nosu mění teplota. Badatelé na to přišli použitím termovize, původně určené pro detekci nepřátel během 2. Světové války. Na univerzitě v Granadě pak v roce 2021 změřili, že teplota kolem nosu a vnitřního oka stoupá právě tehdy, když dotyčná osoba vědomě lže.

Náš nos nám také může sdělit hodně o našem duševním stavu. Čím více věcí máme na starosti, tedy tzv. mental load (mentální nálož), tím nižší je teplota našeho obličeje. A to opět zvláště kolem nosu. Desítka účastníků studie měla vypracovávat stále náročnější úlohy. Termovize jasně ukázala, že čím větší mozková námaha, tím chladnější byl jejich nos. Jak se při soustředění mění intenzita dechu člověka, přesouvá se také krev.

Z obličeje do mozku

Rytmus dechu dává tělu signál, že je třeba zaměření jinde. Krev z obličeje se tak přesouvá do mozku, kde je potřeba větší výkonnost. „Nečekali jsme, že uvidíme chladnoucí tváře,“ uvedl Alastair Campbell Ritchie v tiskovém prohlášení. „S touto metodou na odhad myšlenkové nálože můžeme vyvinout nové metody, které se budou hodit při zvláštním stresu.“ Obličejová termografie se může hodit jako forma měření zátěže například u pilotů.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V roce 2011 došel izraelský vědec Abaraham Tamir k závěru, že existuje 14 typů bělošských nosů (jiné rasy nestudoval). Prohlédl si podrobně na 1 800 nosů, z nichž čtvrtina měla „masitý“ odpovídající například Albertu Einsteinovi. Další populární modely zahrnovaly „jestřábí“ který je tenký, ostrý a zahnutý dolů. Vyskytl se tam i „římský“, „řecký“ nebo „hrbolatý“. Lidský nos ještě určitě neřekl své poslední slovo.

Jaké zvláštní vlastnosti nebo sklony má váš nos?

Zdroj: DiscoveryMagazine