Nejstarší kvasar ve známém vesmíru byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Gigantická černá díra polyká celou galaxii.
Astronomové objevili nejvzdálenější známý zdroj rádiových vln ve vesmíru – jejich původcem je černá díra polykající galaxii. Nachází se 13 miliard světelných let daleko a vysílá proudy částic, které dosahují skoro rychlosti světla. Kvasary patří k nejstarším, nejvzdálenějším, nejmasivnějším a taky nejjasnějším objektům ve vesmíru vůbec. Vytváří kromě jiného také jádra galaxií.
Obrovské masy jasně zářící do daleka
Rychle se točící supermasivní černá díra pohlcuje všechnu hmotu, která se dostane do její blízkosti. Zatímco se černá díra živí na této hmotě, emituje zároveň enormní dávky radiace, které mohou dohromady svítit trilionkrát více než nejjasnější hvězdy. Právě to činí z kvasarů nejzářivější objekty celého vesmíru. Díky tomu jsou pozorovatelné na tak obrovské vzdálenosti.
Galaxie typu Mléčné dráhy jsou ve srovnání s nimi dosti temné. Kvasary umožňují astronomům zkoumat období, kdy byl vesmír ještě velmi mladý, tedy když se formovaly první hvězdy a galaxie. Tento konkrétní kvasar s označením P172+18 pochází z doby asi 780 milionů let po Velkém třesku a odhaluje stopy jednoho z nejstarších období vesmíru – období reionizace. Na jeho začátku byl vesmír zahalen mračny plynného vodíku.
Pohled do hlubin historie vesmíru
Vědci tomuto období říkají temné časy vesmíru, protože většina přítomného světla byla rychle pohlcena právě tímto plynem. Nakonec se tato mračna stala díky gravitaci prvními hvězdami a kvasary, což rovněž zahřálo okolní mračna plynu a světlo tak mohlo začít pronikat prostorem. Zmíněný kvasar byl prvně spatřen teleskopem v Chile, tamní přístroje zachytily obrovský proud radiace ze superrychlých částic.
Astronomové díky způsobenému rádiovému hluku říkají těmto kvasarům „superhlučné“ a věří, že právě ony hrají stěžejní roli v evoluci raných galaxií. Další pozorování z Havaje ukázala, že kvasar je asi 300 milionkrát větší než Slunce a jde o nejrychleji rostoucí kvasar, jaký byl dosud objeven. Problém je, že astronomové netuší, jak se černá díra stala tak masivní v tak brzké fázi vesmíru, což by ovšem mohly vysvětlovat proudy radiace – polyká hmotu mnohem rychleji.