Sebevražda a únos lodi. Přidejte se k dánské Asijské společnosti na její dramatické plavbě do Indie kolem roku 1700

Po většinu 18. století měla Asijská společnost, dánská obchodní firma, monopol na obchodování mezi Indií a Čínou. V té době šlo o největší dánský podnik, po němž zůstaly četné záznamy v dánském Národním archivu, včetně příběhu smrti lodního kuchaře. Hans Hendrich Gotberg byl kuchařem na fregatě Asijské společnosti jménem Korunní princezna, která v listopadu 1748 vyplula z Christianshavnu.

Cesta z umělého ostrova do Indie

Po více než půl roce dorazila loď do Tranquebaru. Město nemělo žádný přístav a všechna doprava z a na pevninu tak závisela na indických člunech s vesly. Cesta byla pro 125 mužů posádky značným utrpením, jídlo bylo mizerné, a tak často odcházeli od stolu, aniž by polkli jediné sousto. V několika případech našli v jídle dokonce kusy plátna. Po půlročním setrvání ve městě vypluli nazpátek.

Když kuchař Gotberg pokračoval tam, kde přestal, bylo to už moc i na kapitána. Ten se bál, že posádka kvůli jídlu onemocní, nebo ještě hůř že několik námořníků kvůli kuchařově nezodpovědnosti zemře. Následkem toho byl kuchař předvolán před lodní soud. Panovala shoda na tvrdém fyzickém trestu a zabavení měsíční výplaty. Na nic z toho ovšem nedošlo, protože jen pět hodin po prvním slyšení se kuchař sám vrhl do mořských vln.

Bohaté záznamy z obchodních cest

Gotbergův příběh se dá najít v lodních protokolech dánské expedice z let 1748–1750. Jde o kombinaci oficiálního deníku, soudních zápisků, aukční knihy o tom, co za sebou nechali mrtví námořníci, a přepisu dopisů. Ty posílal kapitán během plavby vedení společnosti. Dánský archiv obsahuje většinu protokolů z expedic podniknutých Asijskou společností do Indie a Číny. A to po celou dobu existence společnosti, tedy z let 1732–1843.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Badatelé z těchto záznamů studují finance společnosti, vybavení lodi, úmrtnost na palubě, majetky mrtvých námořníků a populační složení navštíveného města. Pozornost si také zaslouží vykonávání soudní spravedlnosti. Zajímavý je rozsah, v němž vnitřní soud následoval rozsudkové pokyny stanovené Asijskou společností. Poměrně běžným trestem byly údery tzv. devítiocasou kočkou, bičem pro těžší tělesné tresty.

Podezření na kolize

Zajímavou oblastí je také způsob, jakým posádka lodí zvládala nečekané události jako ztroskotání nebo únos plavidla. Například když byla dánská loď Tranquebar napadena v únoru 1763 indickými piráty. Došlo k tomu na západním pobřeží Indie. Pár dní nato pak byla loď objevena portugalskou flotilou. Zda tyto dvě události spolu nějakým způsobem souvisely, zůstává nejasné, na každý případ však obě nepřátelské strany z přepadení těžily.

Piráti sebrali vše, co se snadno převáželo, a navíc zajali několik námořníků. Portugalci vzali loď do obchodního přístavu Goa, kde místní soud shledal, že šlo o „legální úlovek“. Tedy válečnou kořist, která byla nabyta právem. Poté mohli Portugalci s lodí volně nakládat, a to navzdory zuřivé kritice z dánské strany. Námořníci zajatí piráty byli nakonec puštěni, ovšem až po několikaměsíčním věznění.

Tehdejší největší dánský podnik

Asijská společnost byla obrovským úspěchem. Byla organizována jako druh společnosti s ručením omezeným a po 40 let měla monopol v oblasti námořního obchodu mezi Indií a Čínou. Čínský monopol byl rozšířen ještě v letech 1772 a 1792. Naopak od roku 1772 mohli zájemci z Dánska, Norska, Šlesvicka a Holštýnska vypravovat své obchodní lodě do Indie. Dánský podnik však zůstal i tak nejsilnějším hráčem až do válečných let 1807–1814.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Rach & Eegberg

Profitoval hlavně na zvýšeném zájmu Evropy o asijské zboží, šlo hlavně o čínský čaj a porcelán. Stejnou pozici mělo indické bavlněné oblečení, mnoho dalších druhů bylo dále přeprodáno do evropských měst. V roce 1845 byla města Tranquebar a Serampore prodána britské Východoindické společnosti, největší z mnoha evropských obchodních společností té doby. To byl konec jedinečného období dánského obchodu i námořní historie.

Které věci z Číny či Indie máte nejraději a odkdy?

Zdroj: ScienceNordic