V průmyslových podmínkách nemůže robot člověka nahradit. Ovšem robotem posílený člověk může lépe vidět, rychleji zhodnotit situaci a taky toho víc uzvedne.
Manuel Oliveira a Elon Musk se shodují. Oliveira je badatel, který začal také podnikat. Musk založil Teslu a je znám jak pro strohá vyjádření, tak pro schopnost přiznat, když se splete. Oliveira prohlásil, že „100% automatizace není možná. Elon Musk říká, že lidé jsou podceňovaní a že obrovská automatizace Tesly je omyl. Boeing od robotů také upustil, když staví stroje typu 777.“ Oliveira zkoumá, jakým způsobem lze lidi a roboty zkombinovat.
AR skla a také exoskeletony
Technologie může pracovníky silně podpořit po fyzické i kognitivní stránce. Uměle posílené tělo pracovníka bude zažívat méně námahy, senzory zase pomohou zachytit včas nebezpečné situace. Tak to aspoň vidí Emrah Arica, badatel SINTEFu, největší skandinávské nezávislé výzkumné instituce. V tomto kontextu je „operátor“ osoba, která pracuje ve výrobě v jakékoli průmyslové společnosti. A zde mohou pomoct například AR brýle.
AR neboli rozšířená realita (Augmented Reality) přidá zraku další vrstvu, takže člověk může vidět potřebné informace bez narušení vlastního pohledu. Skrze takový panel se bude dívat na okolní svět, stejně jako sluneční brýle omezují světlo. Společně s datovou analýzou, digitální výpomocí a dalšími řešeními je to něco, čemu Arica říká „kognitivní podpora“. Stejný operátor dostane také exoskeleton, který ho ochrání a posílí.
Pracovníci Airbusu a úleva pro rameno
Jako příklad používá Arica společnost Airbus. „Tito operátoři tráví opravdu hodně času s pažemi zdviženými nad úroveň ramen.“ Když pracovníci sestavují části a kompletují letadlo, trup je obvykle zavěšen nad jejich hlavami. A dlouhé dny strávené právě v této pozici mohou vést k mnoha zraněním ramene jednoduše z dlouhodobé námahy. Další pak zvedají věci pomocí spodní poloviny těla. Ti potřebují na výpomoc zase exoskeleton.
Další možností je vyhnutí se informačnímu přehlcení. Některé společnosti třeba vybavují operátory AR brýlemi, které jim průběžně ukazují, jaký díl kam patří. Podle zpráv tak vzrostla produktivita o 20 %. Výzvou je zde to, aby pracovníci nebyli příliš zavaleni informacemi. „Když operátoři naberou zkušenosti, už nepotřebují tolik informací a údajů. To totiž vytváří jen nánosy v jejich zorném poli a produktivita klesá.“
Kontrola zdravotního stavu
Umělá inteligence také sleduje, jak se pracovníci cítí. Měří dechovou frekvenci a také teplotu vydechovaného vzduchu. Hans Torvatn, manažer ze SINTEF Digital, zdůrazňuje, že lidé jsou vždycky základem. Mluví o koncepci nazvané Průmysl 4.0 – je to atraktivní pojem (buzzword) popisující nedávnou průmyslovou revoluci. V tomto procesu jde o digitalizaci celé průmyslové výroby, nikoli nahrazení člověka robotem.
Torvatn se ale nezastavuje a podniká ještě jeden krok. „Tohle je Průmysl 5. 0. Naprosto jasně totiž ukážeme, jak jsou lidé vlastně pro výrobu podstatní. Lidé vždycky rozhodují a my musíme vzít při digitalizaci v úvahu právě lidské potřeby a jejich potenciál.“ Lidé se tedy o svoje pozice nejspíš bát nemusí. Dost možná se budou jednou po výrobních halách procházet v podobných strojích jako obránci Sionu z trilogie Matrixu. Jen ty kulomety budou chybět.
Jaké digitální nástroje při své práci používáte nejčastěji?