Co způsobuje déjà vu? Průlomový výzkum odhaluje pravdu o tajemstvími opředeném jevu

Představte si, že jdete poprvé na paddleboarding. Jasně víte, že jste nikdy předtím nic takového nedělali, jenže máte najednou jasnou vzpomínku na stejné pohyby rukou a pod stejně modrou oblohou. To samé platí pro vlny, které vám neustále doráží na nohy. Případně prozkoumáváte nové město a najednou máte pocit, že křižovatkou už jste přece procházeli mockrát a znáte tu každou dlaždici. Napoví výzkum profesorky Anne Cleary.

Známost i zmatení současně

Ve většině případů není naprosto žádný důvod se strachovat. I když se déjà vu u lidí s epilepsií může spojit se záchvaty, postihuje i lidi bez jakýchkoli zdravotních problémů. Krom toho neexistují jakékoli statistiky nebo důkazy, jak častý tento jev vlastně je, odhady však mluví o tom, že 60 – 80 % populace tento fenomén někdy zažilo. A i když je tedy docela časté, hlavně u mladých lidí, zatím nebyla nalezena jednotná příčina.

iZdroj fotografie: Pxhere

Studium tohoto jevu je velmi komplikované, hlavně kvůli jeho náhlému výskytu zcela bez varování. Navíc u lidí, kteří netrpí žádnými zdravotními problémy, které by mohly šanci snižovat nebo zvyšovat. Další problém je, že tento pocit končí stejně rychle, jako začal. A může být natolik pomíjivý, že vlastně ani nevíte, že něco takového zažíváte. Třeba jste lehce rozhození, ale velmi rychle na tuto zkušenost zapomenete. Možná souvisí s pamětí.

Rozdělené vnímání

Teorie rozděleného vnímání navrhuje, že k déjà vu dochází, když něco vidíme ve dvou různých časech. Poprvé takový vjem zachytneme jen koutkem oka nebo tehdy, když se věnujeme něčemu zcela jinému a jsme roztěkaní. Mozek si začne formovat vzpomínku na to, co viděl, má však jen omezené informace zachycené v přílišné rychlosti. I v tomto tempu si ale může zapamatovat více, než si člověk v danou chvíli vůbec uvědomí.

iZdroj fotografie: Pxhere

Když se pak díváte například na krajinu, které nevěnujete plnou pozornost, jste vnitřně přesvědčeni, že ji vidíte zcela poprvé. Jenže mozek si vybaví předchozí vjem, i když o něm vlastně vědomě nevíte, takže zažíváte právě déjà vu. Jinými slovy, protože se první zkušenost zformovala neúplná a mimo jasnou pozornost, cítíte to jako dvě události. Ve skutečnosti jde o pokračování a vyjasnění něčeho, co už máte ve fragmentech z minula.

Drobná porucha mozkových okruhů

Další teorie naznačuje, že k jevu dochází při mozkových „zásecích“, když se uvnitř odehrají krátké elektrické výboje. Je to podobná situace jako při epileptickém záchvatu. Zkrátka jsou aktivní jak synapse odpovědné za sledování současného dění, tak ty, které vyvolávají vzpomínky na minulost. Váš mozek pak chybně vyhodnocuje současné dění jako vzpomínku nebo něco, co už se vám nějak přihodilo. Vjem se jednoduše dostane na špatnou kolej.

iZdroj fotografie: Pxhere

Tento způsob lehké mozkové poruchy není opět nic, čím byste se měli zvláště zabývat a být kvůli tomu znepokojeni. Pokud k takovým projevům ovšem nedochází pravidelně nebo nejsou nějak spustitelné. S tímto náhledem je spojena o teorie chybného zařazení informace v mozku. Zapsaná informace jde obvykle zvláštní cestou z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Podle badatelů může ale někdy jít „zkratkou“ a pak ji vnímáme takto.

Způsob vybavení vzpomínek

Mnoho psychologů věří, že déjà vu je spojeno s naším způsobem zpracování a vybavování vzpomínek. Výzkum z Coloradské univerzity našel důkazy, že událost nám připomene něco podobného, co jsme ale nezažili. Událost mohla třeba nastat v dětství, ale už si na ni nevzpomínáme. A i když se mozek nedostane přímo ke konkrétní vzpomínce, stále ví, že jsme se už v nějaké takové situaci nacházeli. To vede k pocitu známosti.

iZdroj fotografie: Pxhere

Hodně lidí hlásí déjà vu v momentech, kdy díky předchozí zkušenosti najednou ví, co v nějaké situaci nastane jako další událost. Stejné je to s obeznámeností s prostředím, kdy přijdete k někomu do kuchyně a ihned víte, kde jsou sklenice nebo dezertní talířky. Kuchyně i města budují lidé podle opakujících se zákonitostí. Rostoucí počet poznaných míst v nás tak vyvolává vědomí podobnosti, někdy do té míry, že opravdu máme pocit návratu.

Kdy jste naposledy zažili tento fenomén na vlastní kůži?

Zdroj: HealthLine, Colorado University