Objev roku, vědci zjistili, že komunikace velryb může pomoci odhalit zemskou strukturu pod oceánem a vysvětlit seismické výkyvy

Vědci zkoumající a vyšetřující seismické výkyvy na západním pobřeží Ameriky mají při plnění svého poslání nečekané spojence. Ve vytváření obrazů a modelů zemské kůry hluboko pod oceánem jim totiž mohou pomoct velryby, konkrétně plejtváci. Ti jsou dlouzí mezi 20 a 25 metry a jejich „píseň“ je slyšet do vzdálenosti 1 000 kilometrů – burácí mořem stejně hlasitě a jasně jako lodní siréna.

Mapování oblastí pod mořem

Nový výzkum zjistil, že tyto zvukové vlny mohou pomoci při vytváření map mořského subterénu do hloubky 2,5 kilometru. Mapování mořského dna je velmi podstatné pro znalost mechanismu zemětřesení či zásob oxidu uhličitého. Jako nástroje používá většinou velká vzduchová děla, která posílají do hlubin zvukové vlny. Ty pronikají zemskou kůrou a po odrazu od různých struktur se vrací zpátky ke svému zdroji.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nesou přitom informaci o strukturách, kterými pronikly. Jenže takové průzkumné vlny jsou drahé, hluk děl může navíc rušit mořské savce, kteří používají zvuky ke komunikaci. Proto je velmi vítané použít k mapování další zdroj vln, což potvrzuje také Václav Kuna, seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Dříve působil na univerzitě v Oregonu, kde studoval problematiku zemětřesení.

Nové prvky v klasickém měření

Tehdy si všiml zvláštních záznamů právě při odrazech vyslaných vln. Informace, které se vrátily ke zdroji, se shodovaly s frekvencí houkání plejtváků. Seismologové obvykle tyto signály vyhodnotí jako rušení. Kuna si ale všiml, že se některé ze signálů objevily jen na čidlech měřících vibrace, přičemž jejich mikrofony nezachytily žádný zvuk, který by signálům odpovídal. To znamená, že signály nepocházely přímo od velryb.

iZdroj fotografie: Pixabay

Byly to ozvěny vracející se ze zemské kůry. Vzory vysílané velrybami jsou pro seismické mapování dobré, protože jejich vzor se analyzuje snáze než kontinuální signál. Navíc se velryby nachází prakticky všude mimo ledem pokryté arktické oblasti, takže jejich volání se dá použít v mnoha regionech. Využití bude mít ovšem svoje limity kvůli frekvenci, která u velryb není tak ostrá jako u vln vytvořených uměle.

Zdroj: Scientific American