Záhady obestírající město Machu Picchu

Nicméně ačkoli existuje spousta spekulací o jeho původu včetně mimozemské citadely, toto město má i další vrstvy, které běžnému oku uniknou. Tato cesta vás vezme po záhadách Macchu Picchu stejně jako skrze čas a kdoví, třeba najdete odpovědi na některé z největších světových záhad. Ostatně on už celý účel Macchu Picchu i během jeho existence coby města Inků je dodnes předmětem debat a mnoha nejasností.

Velké záhady a podivnosti Macchu Picchu

Díky své blízkosti k Cuscu někteří archeologové předpokládají, že sloužilo jako vstupní brána pro městskou šlechtu. Jiní namítají, že mělo mnohem praktičtější kořeny jako zkoušení plodin, obchodování a dokonce i věznici. Tak jako tak vědci odhadli, že Macchu Picchu bylo schopno pojmout asi 750 lidí, přičemž bylo ale nalezeno jen cca 200 koster. Slabá populace spolu s náboženskými budovami vedla průzkumníky až k dnešnímu názoru, že celé sloužilo rituálům.

iZdroj fotografie: Pixabay

Spolu s tím bylo na půdě Macchu Picchu nalezeno několik protáhlých lebek, konkrétně v hrobech šlechticů. Věří se, že Inkové a hlavně šlechtici si protahovali lebky, aby zdůraznili svou dominanci, což je podobné Mayské kultuře. Ovšem myšlenka historika Donata Amada, který prohlásil, že Macchu Picchu bylo místo, odkud se odehrávala obvyklá administrativa celé říše, taky dává smysl.

Kdo a jak postavil Macchu Picchu?

Město obklopuje spousta záhad, a mj. dodnes pořádně nevím, komu poděkovat za tuhle dávnou konstrukci více jak 2 400 metrů nad mořem. Nacházíme se tu uprostřed impozantních And a povodí Amazonky. Dnes se obecně věří, že Macchu Picchu postavil devátý vládce Inků někdy uprostřed 15. Století poté, co porazil své nepřátele. Další velkou záhadou je postavení města bez kola, ačkoli se má za to, že Inkové kolo coby nástroj znali.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jenže ho podle všeho nikdy nepoužili. Mnoho obrovských žulových skal použitých právě na konstrukci citadely muselo být nějak přesunuto do strmých hor. Kromě toho ty kameny jsou u sebe tak natěsno, že mezi nimi není sebemenší mezírka, což je typické pro zóny stíhané zemětřesením. Jedna teorie naznačuje použití mokrých dřevěných klínů. Jenže to stejně nevysvětluje, jak byla tak obrovská stavba postavena z jednotlivých kamenů podle přesného vzoru.

Zdroj: Incarail