Zemi těsně minul asteroid. Objekt unikl pozornosti astronomů. V budoucnu půjde o katastrofu obřích rozměrů

NASA i další vesmírné agentury neustále monitorují naše okolí. Jenže nedávno nás těsně minul asteroid a tohoto kosmického návštěvníka nikdo z nich nečekal.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Koncem října proletěl těsně kolem Země asteroid velikosti ledničky. Na tom by nebylo nic zvláštního, protože takové objekty se v naší blízkosti vyskytují celkem často. Drobný problém je, že astronomové o něm nevěděli až do chvíle, kdy už byl několik hodin pryč. Z jejich pohledu bylo ono míjení velmi těsné. Tato „lednička“ totiž proletěla nad Antarktidou jen asi ve výšce 3 000 kilometrů nad Zemí, tedy blíže než některé satelity na oběžné dráze.

Nezachycené blízké setkání

Vědci, kteří objekt zachytili až se zpožděním, ho pojmenovali Asteroid 2021 UA1. K naší planete se přiblížil z opačné strany, než jde světlo od Slunce. Proto tmavý a drobný „návštěvník“ unikl pozornosti až do doby, kdy byl asi 4 hodiny cesty za nejbližším bodem, jak uvedl CNET. S rozměry zhruba 2 metry se ale jednalo o příliš malé těleso na to, aby bylo jakkoli vážnou hrozbou. I kdyby se k Zemi dostal blíže, shoří v atmosféře ještě před dopadem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pokud se komety či asteroidy vyskytují v našem vesmírném sousedství, tedy blíže jak 194,5 milionu kilometrů, existuje pro ně termín NEOs. Nejedná se ale o vyvoleného z Matrixu, nýbrž zkratku „near-Earth-object“ čili „objekty blízké Zemi“. NASA pak využívá síť pozemních teleskopů k tomu, aby monitorovala jejich pohyb a také velikost, tvar i složení. Samozřejmě vybírá potenciálně nebezpečná tělesa.

Rizikové faktory u asteroidů

Podle měřítek NASA se objekt stává pro Zemi rizikem tehdy, když měří alespoň 140 metrů. UA1 tak nebyl rizikem pro planetu, jenže co další asteroidy, které také míří naším směrem? Kromě monitoringu zkoumá NASA dlouhodobě také možnosti ochrany před velkými tělesy a jejich odklon. V prosinci bude spuštěn tzv. DART test (The Double Asteroid Redirection), metoda odklonu asteroidu jeho trefením dálkově ovládaným strojem.

Zdroj fotografie: NASA

Dle vyjádření vědců se pokusí trefit dvojasteroid Didymos, jehož větší část má 780 metrů, menší pak 160. Ten se nejblíže Zemi dostal v roce 2003 a byl od nás 7,18 milionu kilometrů. Obvykle ale jen rotuje kolem Slunce daleko od naší vlastní dráhy. I když nepředstavuje hrozbu, je ideálním cílem na zkoušku toho, zda lze do případných hrozeb takto „drcnout“. Mechanismus obrany dává totiž smysl, otázkou je potřebná síla.

Neodkloníme to, co nevidíme

Na to, abychom se s asteroidem dokázali nějak vypořádat, o něm potřebujeme vědět předem. Proto existuje další mise NASA, NEO Surveyor, tedy infračervený vesmírný teleskop. Ten má vylepšit naše možnosti zachycení právě takových plíživých asteroidů, jako byl UA1, které se přiblíží zcela nepozorovaně. Do dnešního data identifikovala NASA asi 27 000 těles blízkých Zemi, z nichž 140 metrů měří asi 9 800. Tedy rozhodně nemalé množství.

Zdroj fotografie: Pixabay

Zatímco „lednička“ byla opravdu neškodné smítko, už v prosinci se přiblíží znatelně větší kousky. Pět objektů se velikostí pohybuje mezi 17–52 metry. Ani jeden z nich se naštěstí nedostane blíže než 829 000 kilometrů od Země, aspoň tedy podle tvrzení NASA. A agentuře, která už nás dostala ve vesmíru takhle daleko a neustále nás zásobuje dalšími zázraky, není důvod nevěřit. Tak popřejme prosincové zkoušce hladký průběh.

Čeho z vesmíru se nejvíc bojíte?

Zdroj: LiveScience