V 80. letech provedl v Anglii tým vědců pokus, který se na první pohled může jevit jako vysoce neetický. Do laboratoře přišli dobrovolníci a do nosu jim byl vstříknut virus.
Badatelé tehdy přidali do tekutiny koronavirus a naprosto záměrně jím zkusili nakazit 15 dobrovolníků. Deset lidí se nakazilo, zbytek se viru dokázal zbavit, uvedla Jennie Lavine, která momentálně pracuje pro biotechnlogickou společnost Karius. Badatelé následně počkali a za rok pokus zopakovali. Zajímalo je totiž, zda může první nakažení člověka ochránit při druhém kontaktu. Nebo se mohou opětovně nakazit i rok poté?
Není koronavirus jako koronavirus
Vzhledem k roku provedení experimentu se samozřejmě nejednalo o covid, který nás sužuje v současné době. Jediným měřítkem probíhající nemoci byly nejspíš použité krabice s kapesníčky. Pokus sám byl proveden se zvážením všech etických okolností. V laboratoři tehdy testovali jiný druh koronaviru, konkrétně 229E, který způsobuje jen lehké nachlazení. Jenže výsledky studie mohou poskytnout vodítka pro možné závěrečné směřování onemocnění covid-19.
Co bude tedy následovat za delta variantou a vrátí se virus v dalších letech? Při prvním světovém rozmachu existovala určitá naděje, že se podaří tzv. vrátit džina zpátky do lahve. Tedy kompletně nákazu vyhladit, jako se to povedlo s posledním koronavirem v roce 2003. Postupem času se naděje smrskly do možnosti lokálního vyhlazení. Některé oblasti mohou dosáhnout kolektivní imunity a vystačí si s omezeným cestováním a dalšími postupy.
Vývoj nesplňuje podmínky záměru
Jenže aby se dalo dosáhnout stabilního vyhlazení nákazy, musí být sám virus stabilní. V případě absence mutací může jednou vytvořená vakcína fungovat opravdu dlouhodobě. Jenže ne všechny viry se tak chovají, běžná chřipka mutuje opravdu svižně, proto jsou každoročně nové vakcíny. Virus se vyvíjí tak rychle, že ho náš imunitní systém už nedokáže rozeznat. Lokální vyhlazení tedy závisí právě na rychlosti proměn genetické sekvence viru.
Na počátku pandemie převažoval názor, že původce covidu příliš mutovat nebude, a prvních asi šest měsíců tomu odpovídalo. Někdy kolem Vánoc 2020 se ale způsob jeho fungování drasticky změnil. Vědci v Jižní Africe tehdy oznámili variantu schopnou reinfekce. Virus se tedy změnil natolik, že se vyhnul imunitě založené na předchozí infekci. Za pár týdnů oznámila další variantu Británie, ta byla zase o polovinu nakažlivější než původní verze.
Za život jsme chytili už mnoho koronavirů
Pro někoho to může být překvapení, ale i před covidem-19 tu bylo obrovské množství koronavirů. Existují čtyři hlavní varianty, z nichž první dvě infikují lidi po celá staletí, druhé dvě poslední dvě dekády. Tyto mutace jsou tak běžné, že v době, kdy děti přijdou do školky, už nejspíš prodělaly všechny čtyři. Několik studií naznačuje, že novými formami se nejspíš nakazíme vždycky pravidelně s odmlkou několika let. Jenže jakou roli zde hraje imunita?
Vysoká odolnost proti těmto kmenům vydrží méně než 12 měsíců. Během celého života jich tak jeden člověk chytne minimálně několik desítek, přesto si jich obvykle ani nevšimneme. I když nás takový virus napadne, život normálně pokračuje, školy i kostely zůstávají otevřené. Lidé jsou uvnitř hospod a barů. Proč tomu tak je? Protože tyto koronaviry většinou způsobí jen nachlazení a mají průběžně na svědomí asi třetinu všech případů rýmy a kašle u dospělých.
Stane se covid-19 běžným nachlazením?
Podle některých badatelů se i covid-19 stane nakonec dalším z běžných sezónních onemocnění. Jinými slovy, půjde o lehkou nemoc podobnou chřipce, která spíš otravuje, než ohrožuje. Tomu nasvědčují i počítačové simulace, které jsou poslední roky zpřesňovány stále novými údaji. Aby se tohle s covidem stalo, musí nastat dvě okolnosti. Zaprvé ochrana proti vážnému průběhu musí dlouhodobě vydržet, ať už po několika nákazách nebo vícenásobném očkování.
Zadruhé musí být covid stále velmi mírný, pokud jde o nákazu u dětí. I když se i u nich občas objevují vážné průběhy, obecně je pro ně koronavirus malým rizikem. Jejich imunitní systém reaguje velmi přesně a zároveň svižně. Jestli tohle vydrží, nakazí se velmi záhy a tělo si vystaví imunitu, která vydrží až do dospělosti. Stavba této imunity ovšem potrvá celé roky, proto je aktuálně tak podstatné očkování. Čím rychleji ho bude mít každý, tím dříve bude covid-19 jen rýmičkou.
Prodělali jste vy nebo někdo z rodiny covid-19?
Zdroj: NPR
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 34507
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 33799
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 36876
