Není pochyb o tom, že vesmír je zvláštní prostor. Už jen rychlý pohled z okna odhalí nepřeberné množství fascinujících skutečností, pojících se s životem na Zemi.
Naše vlastní planeta reprezentuje jen malinký zlomek podivných fenoménů, které se odehrávají napříč kosmem. Každý den pak astronomové a další badatelé odhalují věci, jež je dokonale zaskočí. Například podivné kratičké přívaly neznámých signálů, které k nám přichází ze vzdálenosti miliard světelných let. Upřímně, už jen ty vzdálenosti jsou natolik šílené, že dovedou naprosto zamávat s naším způsobem vnímání okolního světa.
Jaderné těstoviny a nečekané prstence
Nejsilnější materiál vesmíru se formuje ze zbytků mrtvé hvězdy. Podle počítačových simulací jsou protony a neutrony ve scvrklé slupce hvězdy terčem tak obrovského tlaku, že jsou z nich vlákna podobná těstovinám. Jak velký je to tlak? Představte si sílu, která by dokázala celkem bez problémů roztrhat ocel. Máte? Tak ve zbytcích mrtvých hvězd je takový tlak znásoben deseti miliardami. Trochu mimo lidskou představivost, že?
Trpasličí planeta Haumea se pohybuje na Kuiperově pásu až někde za Neptunem a je zvláštní už sama o sobě. Má podivný protáhlý tvar, dva měsíce a den na ní trvá jen čtyři hodiny. To z ní také dělá nejrychleji rotující objekt ve Sluneční soustavě. Jenže v roce 2017 si astronomové všimli, že je kolem ní několik extrémně tenkých prstenců. Nejspíš jde o pozůstatek kolize s jiným tělesem, která se odehrála daleko v její minulosti.
Trochu měsíční násobilky a temné hmoty
Víte, co je lepší než měsíc? Měsíc, který má vlastní měsíc. Objekt se na internetu dočkal krásného označení „moonmoon“. Jinak se mu také říká subměsíc, ale jde zatím jen o teoretický objekt, který se dosud neobjevil. Nedávné výpočty ovšem naznačují, že ve vesmíru skutečně neexistuje nemožné, takže ani těmto podměsícům v existenci zhola nic nebrání. Teď už jen stačí, aby astronomové na nějaký takový narazili při svém pozorování.
Temná hmota je substance, která má zabírat 85 % veškeré hmoty ve vesmíru, a je podivná už z principu. Vědci jsou si ovšem do této chvíle jistí aspoň tím, že temná hmota je jednoduše všude. Proto si jeden z týmů marně láme hlavu nad galaxií, kterou spatřili v březnu roku 2018. Jednoduše proto, že podle všeho prakticky žádnou temnou hmotu neobsahovala. Další výzkumy vedly i k možnosti, že temná hmota neexistuje vůbec.
Vedení neutrinem a fosilní galaxie
V září 2017 zasáhlo Zemi neutrino, což by nebylo tak zvláštní. Jenže tohle s sebou neslo poprvé dostatek informací, aby astronomové mohli natočit své teleskopy po směru jeho původu. Zjistili, že bylo k planetě vystřeleno před 4 miliardami let ze zářícího blazaru, tedy galaktického jádra. Zdrojem byla supermasivní černá díra v centru galaxie, která pohlcovala veškerý okolní materiál. To všechno vyčteno z jedné elementární částice.
DGSAT je tzv. ultradifusivní galaxie. Je velká jako Mléčná dráha, jenže je roztažená na tak obrovském prostoru, že jí prakticky chybí osvětlení, a je tudíž skoro neviditelná. Když ji ale vědci v roce 2016 spatřili, byla osamocená – tyto galaxie bývají obvykle v clusterech. Její vlastnosti naznačují, že vznikla ve velmi raných fázích vývoje vesmíru, jen asi miliardu let po Velkém třesku. To z ní dělá kosmický ekvivalent fosilie nalezené archeology.
Infračervený proud a svítící planeta
Neutronové hvězdy jsou extrémně husté objekty, které vznikají po smrti klasických hvězd. Obvykle vysílají radiové vlny na úrovni rentgenového záření. Jenže v září 2018 si vědci všimli dlouhého paprsku infračerveného světla, které přicházelo z hvězdy vzdálené 800 světelných let od Země. Je dost možné, že světlo vycházelo ne z hvězdy, ale z prachového disku, který ji obklopuje. Definitivního řešení této podivnosti se ještě musí badatelé dopátrat.
Zbloudilé planety si plují vesmírem poté, co je další gravitační síly odloučily od jejich původní hvězdy. Jednou z nich je SIMP0136, planeta vzdálená 200 světelných let, jejíž magnetické pole je 200krát silnější než to u Jupiteru. Je to dostatečná síla na to, aby na planetě vznikly blýskající se aurory připomínající plameny. Ty jsou viditelné radiovými dalekohledy. Vesmír je opravdu báječné místo pro život plné zázraků.
Znáte další naprosto fascinující vesmírné jevy?
Zdroj: LiveScience
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 7826
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10903
