Čínské vesmírné plány pro následujících několik let jsou opravdu velice ambiciózní, měla by vzniknout komsická loď neuvěřitelných rozměrů.
Nové závody v dobývání vesmíru jsou tu, ovšem tentokrát nestojí Amerika proti Rusku, ale proti Číně. Ta údajně usiluje o zabrání strategické půdy na Měsíci. Nový prezident NASA Bill Nelson k tomu pronesl ostrou řeč, v níž označil Čínu za „velmi nebezpečného soupeře“, který má velké ambice a ve vesmíru je přímou hrozbou pro americké vedení. Čína aktuálně oznámila zatím nejambicióznější vesmírný projekt v lidské historii. Chce totiž postavit loď dlouhou jeden kilometr.
Jako ze sci-fi filmů
Pokud by loď neměla mít přímo kilometr, pak má Čína v úmyslu vybudovat plavidlo o velikosti 10násobku mezinárodní vesmírné stanice. Odborníci se shodují v jedné poměrně klíčové věci ohledně takového nápadu. Přestože totiž stavbě brání některé technické překážky, sestavení lodě takových rozměrů by na oběžné dráze mohlo mít velmi široké využití. Jednou z nich je například vybudování vesmírné elektrárny, která by energií zásobovala planetu.
Tento projekt má Čína jako součást 14. pětiletky mezi lety 2021–2025. Očekává přitom, že se výsledek stane jejím hlavním budoucím vesmírným zdrojem. Plánuje hlavně zkoumání vesmíru a dlouhodobý pobyt lidí v kosmu. Jakmile byl záměr oficiálně venku, okamžitě zaplavil internet a samozřejmě zasáhl i fanoušky sci-fi. Někteří nadšenci ho pak žertem srovnávali právě se slavnými loděmi z filmů a seriálů, například z Hlubokého vesmíru devět.
Nevyhnutelné překážky
Druhou stranou expertních rozborů jsou neoddiskutovatelné technické překážky a samozřejmě také obrovské investice a potřeba pracovních sil. Například montáž stanice ISS na oběžné dráze zahrnovala mnoho samostatných letů, které vynášely jednotlivé součástky. Rakety mají omezenou nosnost a celý tento proces tehdy trval 12 let, konkrétně probíhal v letech 1998–2010. V momentě zkompletování byl první modul na konci své životnosti.
Dá se spekulovat, že takto rozsáhlá loď bude na stavbu jasně časově náročnější a její klíčové součástky budou muset mít mnohem delší životnost. Kromě toho bude muset existovat možnost jejich snadné výměny. Obrovskou výzvou bude nejen technická komplexnost, ale i samotná koordinace stavby, plánování a další logistika. Kromě toho jde o další příspěvek k množství odpadu na oběžné dráze, které je už tak tristní. Ostatně Čína je v tomto ohledu masivním přispěvatelem.
Myslíte, že se Číně podaří takový záměr zrealizovat?