vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Planeta Země » Největší sopečná erupce již jednou vyhladila téměř celé lidstvo. Máme se teď bát výbuchu dalšího supervulkánu?

Největší sopečná erupce již jednou vyhladila téměř celé lidstvo. Máme se teď bát výbuchu dalšího supervulkánu?

5 října, 2021
Redakce VědaŽivě
[email protected]

Okolí jezera Toba na ostrově Sumatra je obecně považováno za jednu z nejatraktivnějšího turistických destinací na celém světě. Jezero v kráteru sopky tak často nenajdete.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Obsah článku

  1. Jak fungují supervulkány
  2. Co se tehdy vlastně stalo?

Supervulkán se jmenuje podle jezera, které zaplnilo jeho kráter, což si mnoho návštěvníků ani neuvědomuje. Je to taky památka na gigantickou erupci, ke které došlo před 75 000 lety. Jednalo se o největší sopečný výbuch na planetě, takže logicky měla celosvětový dopad. Po celé Zemi totiž ovlivnila klima, a tím pádem veškeré organismy. Krom toho také téměř zapříčinila vyhlazení celé lidské populace.

Jak fungují supervulkány

Supervulkán je typem sopky, jejíž magmatické komory se nachází velmi hluboko pod povrchem planety. Navíc mají objem několik tisíc kubických kilometrů. Exploze tak vytvoří kráter o rozměrech desítek kilometrů a uvolní sopečný popel o objemu až 1000 kilometrů krychlových. Přítomnost supervulkánu lze poznat také podle povrchových jevů, především gejzírů. Takhle se ostatně projevují například i vulkány v americkém národním parku Yellowstone.

Zdroj fotografie: Pixabay

Výbuch takové geologické struktury se výrazně liší od běžného sopečného výbuchu. Sopečné produkty totiž likvidují cokoli v okruhu stovek kilometrů. Samotné magma není nutně to nejhorší, mnohem větší dopad mají oblaka sopečného popela. Svým rozsahem mají následně vliv na celé klima planety. Oxid siřičitý způsobuje kyselé deště, které jsou toxické pro veškeré organismy. Naštěstí jsou podobné exploze velmi vzácným jevem.

Co se tehdy vlastně stalo?

Exploze před 75 000 lety byla zatím nejsilnější studovanou událostí tohoto typu. Je ovšem stále velmi těžké i jen odhadnout objem sopečného materiálu, který byl tehdy uvolněn do vzduchu. Na základě rozboru hornin a sedimentů mohlo jít o 2–3 tisíce kilometrů krychlových materiálu ve formě lávy, kamenů a popela stoupajícího do atmosféry. Vše dohromady mohlo vážit zhruba 7 000 miliard tun.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Průzkumy na dně Jihočínského moře ovšem ukazují, že tento objem by měl být považován za spodní možnou hranici. Nejvážnějším efektem erupce bylo minimálně 800 kilometrů krychlových popela ve vzduchu. Ten pokryl celou jihovýchodní Asii vrstvou o síle 15 centimetrů. Došlo ke globálnímu ochlazení, tzv. vulkanické zimě, a poklesu průměrné teploty o 5 stupňů Celsia. Co myslíte, dá se těmto projevům nějak bránit?

Zdroj: DinoAnimals

Štítky
#exploze #největší #supervulkán
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

PET lahev se v přírodě rozkládá staletí. Nový enzym to zvládne za den

PET lahev se v přírodě rozkládá staletí. Nový enzym to zvládne za den

Hodinu od Prahy leží lom s bílým pískem a tyrkysovou vodou. Barvu vytváří kaolin, ne moře. Dnes z něj zbývá jedno jezírko

Hodinu od Prahy leží lom s bílým pískem a tyrkysovou vodou. Barvu vytváří kaolin, ne moře. Dnes z něj zbývá jedno jezírko

Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu

Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu

Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok

Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok

Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku

Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #david kubrt
  • #nehoda
  • #řidičský průkaz

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #rusko
    • #potraviny
    • #covid-19

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #coronavirus
      • #nhl
      • #ac-spart-praha

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #vaření
        • #úklid
        • #pokuta

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #česnek
          • #čištění
          • #rajče

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #kuřecí maso
            • #med
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.