Děsivá budoucnost, většina mužů nebude mít do roku 2045 žádné spermie. Důvodem jsou chemikálie, kterým se denně vystavujeme

Profesorka environmentální medicíny vysvětluje, jak chemikálie v plastech postupně snižují naši plodnost. Vyhlídky nejsou právě růžové.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Shanna Swan je profesorkou environmentální medicíny a veřejného zdraví, která se věnuje hlavně dlouhodobým trendům v oblasti plodnosti. V roce 2017 zdokumentovala, jak západním mužům klesl během posledních 40 let počet spermií víc jak o polovinu. Jasně tak popisuje skrytý problém, o kterém většina lidí vůbec nechce slyšet, natož mluvit. Jde právě o tichou a nenápadnou souvislost prostředí plného plastů a klesající plodnosti lidí po celém světě.

Svádění příčin jinam

Lidé pomalu zjišťují, že existuje určitá krize zdraví týkající se hlavně schopnosti reprodukce. Ovšem tyto problémy jsou sváděny na tendenci mít dítě v pozdějším věku nebo na životní styl. Nikdo nepřiznává, že by příčina mohla ležet v chemii. Neznamená to, že by další faktory neměly vliv, jenže chemikálie v prostředí hrají zcela zásadní roli. Jde hlavně o ty, které mají vliv na hladiny pohlavních hormonů, v první řadě testosteronu.

Zdroj fotografie: Pixabay

Tyto chemikálie totiž tělo přesvědčí, že má dostatek konkrétního hormonu, i když to není pravda, takže produkce ustane. Tohle dělají ftaláty používané při výrobě plastových lahví. Nejvíce jsme jim vystaveni kvůli měkkému plastu v obalech na jídlo. Snižují hladinu testosteronu, mají tak největší vliv na mužskou část populace. Bisfenoly se používají zase k tvrzení plastu a napodobují estrogen, čímž ovlivňují naopak nejvíce ženy.

Rozměr reprodukční krize

Jde o skutečně závažný problém. Při pohledu na křivku poklesu je patrné, že někdy do roku 2045 dorazí průměrný počet spermií k nule. Jde do určité míry o spekulaci, neexistuje ovšem důkaz, který by tento závěr vyvracel. To znamená, že většina párů bude muset použít asistovanou reprodukci. Průmysl tak bude muset najít chemikálie, které se dají použít stejným způsobem, jen nemají vliv na hormonální hladiny u člověka.

Zdroj fotografie: Pixabay

K nějakým změnám v použitých látkách už došlo, jenže po čase se objevují zase jiné problémy. Je také potřeba otestovat chemikálie, se kterými běžně přicházíme do styku, i když ne v takové míře. Pokud se pár chystá založit rodinu, případně je už žena těhotná, je třeba mít na paměti, že prakticky všechny plasty, se kterými přijde do kontaktu, mohou obsahovat právě tyto složky. Kolik plastu máte ve svém životě vy?

Zdroj: TheGuardian