Chcete být nesmrtelní? Vědci mají jasno, věčný život nemusí být zrovna procházka růžovou zahradou

Přemýšlíte někdy o nesmrtelnosti? Jaké by to bylo nepočítat čas a ve zdraví se věnovat zálibám či rodině? Dobrou zprávou je, že díky vakcínám, pokrokům v medicíně a obrovskému počtu inovací se život stále prodlužuje. Průměrná délka života byla například v roce 1900 jen 35 let, zatímco dnes je to více jak dvojnásobek. Přesto nám svatý grál nesmrtelnosti stále uniká. Otázkou ale spíš je, zda o ni vlastně opravdu tolik stojíme.

Zázrak, nebo prokletí?

Nepolevující ideál s sebou lidstvo nese odnepaměti. A s každým technologickým pokrokem se našla skupinka badatelů pátrajících po tom, jak konkrétní techniku použít právě k dosažení nesmrtelnosti. Jenže problém je v nás samotných. Zatímco idea jako taková je velmi lákavá, tkáně a buňky našeho těla prostě nejsou navržené pro trvalou existenci. To, z čeho jsou složeny živé organismy, se má množit a replikovat. Daní za tuto dovednost je právě omezený život jednotlivce.

iZdroj fotografie: Pixabay

Smrt je navíc i v zájmu evoluce. Ta totiž potřebuje reprodukci úspěšných jedinců, a od těch druhých očekává, že zkrátka vyklidí pole. Pokud organismus nepodlehne predátorům nebo nezemře hlady, může ho zničit radiace z vesmíru. Stárnutí je zkrátka součástí naší DNA. Pokud bychom nakrásně eliminovali všechny choroby a další neduhy, naše tělo si za 100 let najde další cestu, jak projevit svou křehkost. Bude mít jinou podobu, ale půjde o stejný princip.

Kolik vlastně potřebujeme času?

Délka a kvalita života jsou dva konstantní cíle vědeckého bádání napříč obory. Nakonec k tomu vedou všechny cesty od medicíny po fyziku. Existuje ale nějaký časový práh, u kterého si lidé dovedou říct, že jim tato délka stačí? Nejspíš se zase objeví touha po drobném posunu. A pak po dalším. Když dosáhneme 200 let coby maximální délky, může se za pár dalších dekád stát průměrem. Obsah života se totiž na jeho délku velmi pružně adaptuje.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pátrání po nesmrtelnosti nás přivádí k základní motivaci, kterou není smrt jako taková, ale strach z ní. V prvním díle série se Harry Potter divil, že Nicolas Flamel v klidu přijme smrt. Albus Brumbál mu tehdy odpověděl, že: „Pro připravenou mysl je smrt jen další velké dobrodružství.“ Nehledejme nesmrtelnost za každou cenu jako pošetilý Tom Riddle, a.k.a. Lord Voldemort. Prožijme raději naplněný život a poznejme ze světa co nejvíc. Smrt mu pak dá smysl.

Zdroj: ScienceFocus