Badatelé v Rakousku možná našli velmi netypické řešení pro světové znečištění plastem. Hlavní roli zde hrají krávy, tedy konkrétně jejich žaludky.
Tým z univerzity ve Vídni zjistil, že mikrobi nalézající se v kravském bachoru si dovedou poradit i s plastem. Enzymy, které produkují, dokáží rozložit běžné plasty, tedy hlavně ty používané na výrobu sáčků, textilií a nádob na jídlo. Zkrátka ty kousky, kterých máme na planetě nejvíce. Mohlo by tak jít o průlom v problematice nakládání s plastovým odpadem.
Nová úroveň trávení
Tým vědců otestoval látky z bachoru na třech typech plastu. Profesor Georg Gübitz sdělil, že enzymy dokáží plast rozložit během několika hodin. Při dostatečně dlouhém vystavení je takto možné plasty rozložit úplně. Je to z toho důvodu, že zažívání krav je obecně dlouhodobě trénováno na rozklad velmi náročných složek potravy. To se týká například kutinu, voskovitého polymeru v rostlinách, jablečných slupkách a bobulích.
Tento polymer je strukturou podobný PET plastu, což je nejběžnější typ. Výzkum je stále na začátku, i tak se ale jedná o velmi slibnou cestu. Hlavně pro případy plastů, které jsou jinak na recyklaci velmi náročné. Zkoumání enzymů a mikrobů není nic nového, tento směr už je samostatnou oblastí bádání. Ovšem enzymy z kravských žaludků zatím příliš prozkoumány nebyly. Ve srovnání s enzymy testovanými za posledních 10 let si vedly velmi dobře.
Rozšíření známého směru
Konvenční plasty jsou velmi odolné vůči klasickému rozkladu, což je ostatně jejich hlavní účel. Byly vyrobeny proto, aby měly dlouhou životnost a vzdorovaly vnějším vlivům. Dokud je používáme, přesně tohle po nich chceme, ať jde o kryt mobilního telefonu nebo cestovní krabičku na jídlo. Výzvou je ovšem to, co se s plasty dá udělat v momentě, kdy je používat přestaneme. A tam přichází ke slovu právě přirozený rozklad nebo biodegradace.
Ta není problém například v případě papíru, a sklo se naopak dá recyklovat velmi dobře. S plastem je ovšem zatím problém – vytvořili jsme něco tak odolného, že se toho nedokážeme dost dobře zbavit. A do roku 2040 nás po celém světě dle odhadu čeká asi 710 milionů tun plastu. A to tento odhad počítá s běžnou snahou recyklovat a redukovat výrobu takových materiálů. Mikroplasty ve vodě jsou pak samostatnou kapitolou.