Mikrovlnné trouby už jsou součástí snad každé kuchyně stejně jako rychlovarné konvice. A pořád panují obavy z jejich použití.
Energetická efektivita, pohodlnost použití a stále větší cenová dostupnost způsobovala růst popularity mikrovlnek už od roku 1960. Od té doby také vedli vědci nejrůznější výzkumy ohledně jejich možné rizikovosti. Jedna ze studií například došla k tomu, že brokolice při úpravě tímto způsobem udržela všechny minerály, ale ztratila vitamin C. Nabízí se tedy otázka, jestli mikrovlny používat na zeleninu, či zda je vůbec používat.
Případ jménem zelenina
Vitamin C je teplotně velmi nestabilní, takže vlivem ohřevu se ztratí vždycky. Proto ho taky získáváme ze syrového ovoce. Ohřívání jídla v mikrovlnce vedlo při srovnání 20 druhů zeleniny k nejmenší ztrátě antioxidantů v porovnání s dalšími metodami vaření. Řeč je o normálním vaření, tlakových hrncích nebo smažení. Volba metody případy jídla se tak stává volbou toho, jaké konkrétní živiny jsme připraveni obětovat, protože každá nejspíš nějaké zničí.
Dalším oblíbeným tématem jsou plastové boxy určené právě pro mikrovlnky. Během ohřevu z nich mají uniknout rizikové látky právě do potraviny. Tyto produkty prošly během dlouhé kariéry značným vývojem a dnes je jejich složení přísně hlídáno. V případě obav se dají ovšem snadno nahradit skleněnými nebo porcelánovými nádobami určenými přímo pro použití v mikrovlnné troubě. Nabídka je tedy dostatečně pestrá.
Radiace přenesená na jídlo
Tohle je nejspíš největší obava – trouba vysílá nebezpečné záření, které z normálního jídla dělá radioaktivní látku. Jednoduše řečeno nikoli, trouba jakékoli jídlo jenom ohřeje. Existují totiž dva typy radiace, ionizující a neionizující. První typ odstraňuje z atomů elektrony a nabíjí je. Ve velkých dávkách může takové záření způsobit viditelné zranění, případně poškodit naši DNA. Tohle je radiace, se kterou pracují jaderné elektrárny.
Mikrovlnky ovšem vysílají neionizující záření. To má dostatek síly na to, aby se mohlo pohybovat a pohybovat atomy v molekulách, ale není dost silné na odstranění elektronů. Radiace v těchto troubách pohybuje atomy – což způsobuje ohřev – ale nedokáže změnit chemickou strukturu složek potravy. Radiace z trouby je pohlcena vodou v potravě. To rozvibruje její molekuly, jejich tření způsobí teplo a to ohřeje potravinu.