Chata na štýrsko-korutanské hranici servíruje jídlo z vlastního chovu. V 1500 metrech mění UV záření složení tuků v mléce
Schrottalmhütte stojí zhruba 1 500 metrů nad mořem u Bad St. Leonhard. V létě se kolem ní pasou stovky krav a vědci v podobné výšce nacházejí v mléce jiné tuky než v nížině.
Obsah článku
Začátkem června se nad údolím Lavanttal ozývají zvonce. Na pastviny Schrottalm vystupuje dobytek desítek místních sedláků a s ním se probouzí i horská hospoda, která tu přes léto krmí turisty. Na stole přistane prkénko s uzeným, knedlíky nebo kus štrúdlu. Za talířem se skrývá řetězec, který v nížině chybí: tráva rostoucí v 1 500 metrech, slunce, které tu pálí výrazně víc než dole, a krávy, jejichž mléko má podle alpských studií odlišné složení tuku. Proto má jídlo z takové pastviny jinou hodnotu než anonymní surovina z velkoskladu.
Schrottalmhütte: horská chata, kde se pořád hospodaří po staru
Chata leží na adrese Schönberg 50 v obci Bad St. Leonhard im Lavanttal. Profil na portálu Hutfinder ji umisťuje do výšky 1 450 metrů, turistický web regionu Wörthersee mluví o zhruba 1 500 metrech a starší přehled chat z Lavanttalu uvádí 1 485 metrů. Formálně patří do Korutan, prakticky však stojí přímo na pomezí se Štýrskem, v okruhu salaší kolem Hirschegger Alm.
Samotná restaurace je přitom jen viditelnou špičkou mnohem většího provozu. Pastviny obhospodařuje Agrargemeinschaft Schrottalm, tedy pastevní společenstvo. Podle regionálního deníku MeinBezirk mělo v roce 2023 celkem 55 podílníků a na horské pastviny vyhánělo kolem 180 kusů skotu. Předseda Manfred Müller tehdy popisoval sezonu jako práci, při které se někdo musí starat o zvířata, opravovat ohrady a hlídat, aby výroba potravin běžela bez zádrhelů.
Model pokračuje i letos. Společenstvo si v zemědělském věstníku Landwirtschaftliche Mitteilungen podalo inzerát, v němž pro pastevní sezonu 2026 shání pasáka. Ten bude mít na starosti salaš i zhruba 170 kusů dobytka. V celém Lavanttalu se přitom přes léto na horských pastvinách pase asi 3 900 kusů skotu. Schrottalm tak tvoří jeden dílek rozsáhlé mozaiky, která drží krajinu otevřenou a louky posekané zuby krav.
Speck, knedlíky a štrúdl z alpské pastviny
Kuchyně na Schrottalmhütte se drží toho, co hory nabízejí. Deník Kleine Zeitung ukazoval na fotografii k článku o novém nájemci typickou lavanttalskou svačinu (Lavanttaler Jause), tedy studené prkénko s uzeninou, sýrem a chlebem. Turistický profil Wörthersee se chlubí snímky domácího specku. Agregátor RestaurantGuru, který sbírá recenze hostů, nejčastěji zmiňuje vepřové, knedlíky, maso, slaninu a moučníky v čele se štrúdlem. Hodnocení se drží kolem 4,8 až 4,9 z pěti bodů.
Útrata vyjde podle téhož zdroje zhruba na 250 až 500 Kč na osobu. Na alpské poměry jde o lidovou cenu, zvlášť když jídlo nedorazilo kamionem z města.
Oficiální turistický portál Steiermark.com uvádí, že chaty v okolí Hirschegger Alm v létě podávají občerstvení z vlastní produkce. Podle nás právě tady leží největší přidaná hodnota. Host u stolu vidí louku, ze které surovina pochází, a slyší zvonce zvířat, na kterých stojí celý jídelníček. Zatímco horská bouda zásobovaná z velkoobchodu může nabídnout totéž v kterémkoli měsíci roku, salaš s vlastním hospodařením vaří jen to, co dovolí sezona. Ta tu končí s koncem září.
Proč má mléko z 1 500 metrů jiné tuky než z nížiny
Ve výšce chaty sílí slunce. Světová zdravotnická organizace ve svých otázkách a odpovědích k UV záření uvádí, že s každými tisíci výškových metrů stoupá intenzita ultrafialového záření zhruba o desetinu. Na Schrottalm tedy krávy i rostliny dostávají znatelně silnější dávku než na pastvině v podhůří.
Co se v takovém prostředí děje s mlékem, zkoumal tým Rodové a kolegů z Milánské univerzity. Ve studii publikované v časopise European Food Research and Technology srovnával mléko krav pasených ve výšce 400 až 700 metrů s mlékem ze stád spásajících louky ve výšce 1 400 až 2 250 metrů. Schrottalm zapadá přesně do horního pásma. S rostoucí výškou přibývalo kyseliny olejové a vakcenové, zvyšoval se podíl kyseliny rumenové i alfa-linolenové, což je rostlinná omega-3 mastná kyselina. Nenasycené tuky převažovaly nad nasycenými výrazněji než u krav krmených ve stáji bez čerstvé trávy. Obsah tuku v nejvyšších polohách dosahoval až 3,6 gramu na 100 mililitrů.
Ještě hlubší vysvětlení hledali švýcarští vědci pod vedením Floriana Leibera. Krávy na travní dietě měly v mléčném tuku víc kyseliny alfa-linolenové než zvířata na siláži s jadrným krmivem. V nížině šlo o nárůst o 33 %, na horské pastvině o 96 %. Rozdíl se tedy ve výšce téměř ztrojnásobil. Autoři ho připisují botanicky pestrým alpským loukám, proměnám mikrobiálního prostředí v bachoru, energetickému deficitu krav, které se na svazích nadřou víc, a takzvaným sekundárním rostlinným metabolitům.
Právě poslední položka propojuje mléko se sluncem. Rostliny vystavené silnějšímu UV záření obecně tvoří víc ochranných látek a dá se čekat, že horské byliny se v tomhle ohledu liší od trávy v údolí. Ultrafialové paprsky tak podle nás působí na mléko oklikou: přes porost, který kráva spase. Výška, světlo a louka tvoří jeden celek a jednotlivé vlivy od sebe nejde snadno oddělit.
Se zdravotními závěry je namístě opatrnost. Studie měří složení tuku a nesledují, jak se hostovi po štrúdlu se šlehačkou daří. Příznivější poměr mastných kyselin však zůstává měřitelným rozdílem mezi horskou a nížinnou produkcí.
Krkonošská obdoba: Děčínská bouda a kozí farma v Rudníku
Český turista nemusí za podobným modelem jezdit až do Rakouska. Děčínská bouda na Růžohorkách pod Sněžkou hospodaří ve výšce 1 280 metrů. Podle reportáže iDNES.cz chová krávy a ovce, které se pasou na krkonošských loukách, a ve vlastní mlékárně vyrábí mléko, podmáslí, jogurty, máslo i tvaroh. V restauraci se navíc vaří z vlastního hovězího a jehněčího. Hlavní sezona trvá od května do října, tedy podobně jako na rakouských salaších.
Menším příkladem je Krkonošská kozí farma v Rudníku. Z mléka vlastních koz ručně vyrábí sýry, žervé, tvaroh a kefír, prodává ze dvora od dubna do listopadu a její výrobky nesou certifikaci regionálního produktu Krkonoš. Výškou se Schrottalm nevyrovná, princip však zůstává stejný. Původ suroviny má host na dohled od stolu.
Cesta z Česka a túra po pěti salaších
Nejpohodlnější přístup ke Schrottalmhütte vede po okruhu známém jako 5-Almhüttenwanderung. Trasa měří 14,4 kilometru, zabere asi čtyři hodiny chůze a nastoupá jen 307 metrů, takže ji zvládnou i rodiny s dětmi. Cestou se míjí Knödelhütte, Bernsteinhütte, Liedlhütte, Schrottalmhütte a Unterauerlingerhütte, a kdo chce, může ochutnat svačinu na každé zastávce.
Autem se k nástupu jede po dálnici A2 na sjezd Packsattel, pak po silnici B70 a dál odbočkou ke Knödelhütte. Na cestě stojí závora: buď zaparkujete a ujdete zhruba tři kilometry pěšky, nebo za poplatek kolem 50 Kč pokračujete dál. Veřejná doprava sem nejezdí. Z Prahy počítejte přibližně s pěti a půl až šesti a půl hodinami za volantem, z Brna se cesta vejde do čtyř až pěti hodin.
Údaje o otevírací době se mezi zdroji liší. Starší přehledy uváděly provoz denně od června do konce září, RestaurantGuru pro letošek hlásí úterý až neděli od 10 do 19 hodin, v pondělí je zavřeno. Online rezervace podle Hutfinderu nefunguje, o případném noclehu je proto nutné domluvit se s chatou napřímo. Telefon před cestou ušetří zbytečný výšlap k zavřeným dveřím.