vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Želvu Harrietu přivezl Darwin v roce 1835, uhynula až nedávno. Pomalý metabolismus plazů odkládá stárnutí buněk o celá desetiletí

Želvu Harrietu přivezl Darwin v roce 1835, uhynula až nedávno. Pomalý metabolismus plazů odkládá stárnutí buněk o celá desetiletí

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Když se Harrieta vylíhla, Darwin ještě studoval v Cambridgi. Galapážská obří želva uhynula 23. června 2006 ve věku přibližně 176 let.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

  1. Od Darwinovy výpravy do Queenslandu: životopis želvy, která přečkala dvě století
  2. Proč želví tělo stárne pomaleji než lidské
  3. Harrieta v žebříčku dlouhověkosti: kde ji předběhl žralok i mlž
  4. Želva na celý život, a možná i na ten příští: co hrozí českým chovatelům

Ráno 23. června 2006 oznámil veterinář John Hangar z Australia Zoo v queenslandském Beerwahu, že Harrieta v noci podlehla krátké nemoci. Selhalo jí srdce. Zpráva rychle obletěla svět, protože odcházelo zvíře zapsané v Guinnessově knize rekordů a podle tradice zoo také tvor, kterého jako malé mládě sebral na Galapágách Charles Darwin. Australská stanice ABC jí ten den připsala 176 let. Letos v červnu uplyne od jejího skonu dvacet let, což je v měřítku jejího života pouhý zlomek. Želva, která se narodila v době, kdy lidé cestovali na plachetnicích a psali husím brkem, se dožila éry mobilních telefonů a e-mailů. Podle nás jde o jeden z nejsilnějších dokladů toho, jak odlišně dokážou stárnout různá těla. Proč to u želv funguje, osvětluje moderní biologie lépe, než by čekala Darwinova generace.

Od Darwinovy výpravy do Queenslandu: životopis želvy, která přečkala dvě století

Oficiální verzi příběhu udržuje Australia Zoo. Darwin podle ní získal Harrietu na Galapágách v roce 1835, během slavné zastávky lodi Beagle. Mládě tehdy mělo velikost talíře a odhadem pět let, vylíhnout se tedy mělo kolem roku 1830. Beagle zakotvil v Anglii o rok později. Po krátkém pobytu na Britských ostrovech převzal želvu Darwinův přítel John Wickham, důstojník Beaglu, a roku 1842 s ní doplul do Brisbane.

Následovalo období, které by vydalo na několik lidských biografií. Přes sto let obývala Harrieta botanickou zahradu v Brisbane, kde ji návštěvníci znali jako Harryho. Pohlaví se totiž u obřích želv na první pohled určuje obtížně a omyl vydržel desítky let. Později se přestěhovala do rezervace Fleay’s Fauna Sanctuary a v roce 1987 zamířila do zařízení, z něhož se stala Australia Zoo. Tam strávila poslední dvě dekády, včetně oslavy 175. narozenin v roce 2005.

Její věk podpírá několik vrstev svědectví. Časopis Scientific American popsal rekonstrukci herpetologa Scotta Thomsona, podle níž záznamy o želvách v brisbaneské zahradě sahají nejméně do roku 1870. Pozdější dopis spojoval tamní zvířata právě s kapitánem Wickhamem. Australia Zoo navíc nechalo provést testy DNA a dohledávalo archivní dokumenty.

Za svůj život Harrieta „zažila“ celé panování královny Viktorie. Když Darwin v roce 1859 vydal knihu O vzniku druhů, byla už dospívající. První světová válka ji zastihla ve věku zhruba 84 let, druhá ve zhruba 110 letech. Objev struktury DNA v roce 1953 přišel, když jí bylo kolem 123 let, a nástup internetu sledovala jako zhruba stošedesátiletá.

Proč želví tělo stárne pomaleji než lidské

Populární vysvětlení zní jednoduše: plazi mají líný metabolismus, buňky se tolik neopotřebují, a tak žijí déle. Jako dílčí vysvětlení to dává smysl. Současný výzkum však skládá pestřejší mozaiku.

Klíčovou práci zveřejnil v roce 2022 prestižní časopis Science. Tým Rity da Silvy prozkoumal data o 52 druzích želv chovaných v zoologických zahradách a akváriích. U zhruba 75 % druhů zjistil pomalou, nebo dokonce zanedbatelnou senescenci, tedy biologické stárnutí. Asi 80 % druhů stárlo pomaleji než současní lidé. Zanedbatelná senescence znamená, že pravděpodobnost úmrtí s přibývajícími roky prakticky neroste. Želva ve stém roce tak může čelit podobnému riziku jako ve čtyřicátém. Celou studii v Science si můžete přečíst online.

Souběžná studie Reinkeho a kolegů srovnávala studenokrevné obratlovce ve volné přírodě. Zjistila, že plazi a obojživelníci drží 26 z 30 známých rekordů obratlovců, kteří se dožívají přes sto let. Výrazně lépe si přitom vedly druhy s fyzickou ochranou, jako je krunýř. Logika je prostá: zvíře, které predátor nedokáže snadno ulovit, má evoluční důvod investovat do dlouhodobé údržby těla.

Samotná rychlost látkové přeměny přitom nestačí. Analýza více než 4 100 druhů suchozemských obratlovců z roku 2020 nenašla oporu pro teorii, že délku života určuje hlavně tempo metabolismu. Želví dlouhověkost tedy vyrůstá z kombinace několika faktorů: pomalého stárnutí, mohutného těla, pancíře a nízkého vnějšího rizika úmrtí. U Harriety k tomu přistoupil další faktor: stabilní péče v zajetí bez hladu, sucha a predátorů. Autoři studie v Science upozorňují, že některé druhy dokážou v kontrolovaných podmínkách účinky stárnutí dále oslabit.

Pro lidi z toho zatím žádný recept neplyne. Prodlužování lidského života za poslední století stálo hlavně na omezení předčasných úmrtí, samotné tempo stárnutí se příliš nezměnilo. Dá se čekat, že želvy, velryby a dlouhověcí žraloci zůstanou cennými modely pro výzkum oprav DNA a odolnosti vůči nádorům.

Harrieta v žebříčku dlouhověkosti: kde ji předběhl žralok i mlž

V době úhynu byla Harrieta prezentována jako nejstarší žijící zvíře v zajetí. V širším srovnání s ostatními organismy stojí vysoko, ale nikoli na samém vrcholu.

OrganismusDoložená nebo typická délka života
Andulka6 až 10 let, výjimečně 18
Slon asijskýmedián samic 47 let
Ara zelenokřídlýv zajetí průměr 50 let, maximum 63
Želva sloní santacruzskápřes 150 let
Harrietapřibližně 175 až 176 let
Jonathan, seychelská obří želva194 let (údaj Guinnessovy knihy z roku 2026)
Velryba grónskápřes 200 let
Žralok grónskýnejvětší jedinec 392 ± 120 let
Arktika islandská (mlž)rekordní exemplář 507 let
Borovice osinatá Metuzalém4 857 let (2025)

Za každým údajem stojí jiná metoda. Stáří žraloka grónského určili vědci v roce 2016 radiokarbonovým datováním očních čoček, odtud široké rozpětí odhadu. Věk mlže určili vědci z Bangorské univerzity přesněji, protože schránky těchto mlžů přirůstají ročními vrstvami podobně jako letokruhy. Věk Jonathana z ostrova Svatá Helena se odvozuje z toho, že tam v roce 1882 dorazil už jako dospělý. Jeho rekord ukazuje, že příběh obřích želv po Harrietě pokračuje.

Borovice z kalifornských White Mountains patří do zcela jiné ligy. Rostliny rostou modulárně a jejich pletiva se obnovují velmi pomalu, takže srovnání se zvířaty pokulhává. Mezi suchozemskými obratlovci ale Harrieta patří k absolutní elitě.

Česká příroda nabízí dlouhověkost v nenápadnější podobě. Roháč obecný se jako larva vyvíjí ve dřevě až pět let, dospělý brouk pak žije jen několik týdnů.

Želva na celý život, a možná i na ten příští: co hrozí českým chovatelům

Obří želvy uvidíte i v Česku. Pražská zoo chová samce želvy sloní santacruzské Eberharda, který přicestoval z Lipska v roce 1996 a váží 225 až 240 kilogramů. Zahrada u tohoto druhu uvádí dožití přes 150 let. Ošetřovatelé, kteří se o něj starají dnes, se konce jeho života pravděpodobně nedožijí.

Podobné dilema řeší i majitelé menších želv. Zoo Jihlava u želvy zelenavé balkánské uvádí dožití v lidské péči 80 až 100 let. Kdo si takové zvíře pořídí ve třiceti, měl by počítat s tím, že ho jednou zdědí děti nebo vnoučata. Podle nás patří plán nástupnictví ke koupi želvy stejně samozřejmě jako terárium.

K tomu se přidává byrokracie:

  • U některých suchozemských želv vyžaduje Česká inspekce životního prostředí doklady CITES a registrační listy.
  • Žádost o registraci vybraného exempláře je nutné podat do 30 dnů od nabytí.
  • Želva nádherná figuruje na unijním seznamu invazních druhů. Nesmí se prodávat, množit ani vypouštět; stávající chovatel si ji smí ponechat do konce jejího života, pokud zabrání úniku i rozmnožování.

Bez dokladů hrozí pokuta a při předávání zvířete dědicům pak komplikace.

Harrieta přečkala Darwinovu generaci, viktoriánskou Anglii i celé australské dvacáté století a odešla teprve ve chvíli, kdy o ní svět mohl číst na internetu. Nezávislá rekonstrukce ve Scientific American přitom upozornila, že DNA i stavba těla ji spojují s ostrovem Santa Cruz, který Darwin nenavštívil. Spojení s ním tak stojí na silném, ale nepřímém řetězci důkazů, například na předpokladu, že ji lidé předtím přenesli na Floreanu. Za nejstarší zvíře byla označována v rámci chovu v zajetí, ne v absolutním srovnání se žralokem grónským či arktikou islandskou. Zemřela v Australia Zoo v Beerwahu na Sunshine Coast, zatímco s Brisbane je spojen její dřívější, více než stoletý pobyt v tamní botanické zahradě.

Štítky Zdroje
#želva #zvíře
  • Australia Zoo – historie Harriet
  • Rita da Silva et al., Science 2022 (studie, PDF)
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Samice supa snese jen jedno vejce ročně. České zoo ji přelstily a spustily hormonální restart pro druhé kladení

Samice supa snese jen jedno vejce ročně. České zoo ji přelstily a spustily hormonální restart pro druhé kladení

Gepard běží 110 km/h, ale jen pár sekund. Limituje ho nebezpečné přehřívání svalů

Gepard běží 110 km/h, ale jen pár sekund. Limituje ho nebezpečné přehřívání svalů

Kondoři královští v zoo selhávají při líhnutí, protože neumějí pomoci mláděti ze skořápky. Ostrava problém jednoduše obešla

Kondoři královští v zoo selhávají při líhnutí, protože neumějí pomoci mláděti ze skořápky. Ostrava problém jednoduše obešla

Zoo Praha odchovala loríčka, kterého v Evropě chovají jen tři zahrady. Klíčem byla dužina fíků a nezkušený pár, který jednal proti statistice

Zoo Praha odchovala loríčka, kterého v Evropě chovají jen tři zahrady. Klíčem byla dužina fíků a nezkušený pár, který jednal proti statistice

Odborníci vyzývají Čechy, aby hlásili plevel z Ameriky. Semena v půdě čekají desítky let na oteplení, které je aktivuje

Odborníci vyzývají Čechy, aby hlásili plevel z Ameriky. Semena v půdě čekají desítky let na oteplení, které je aktivuje
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #nehoda
  • #sevis
  • #policie

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #peníze
    • #covid-19
    • #pokuta

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #prestupy
      • #hokej
      • #nhl

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #čištění
        • #pokuta
        • #pes

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #podzim
          • #hnojivo
          • #pokojové rostliny

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #kuřecí maso
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.