vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Krušné hory mají nejčistší lesy v Česku, přestože je kyselé deště zničily. Za obnovou stojí půdní chemie, kterou jinde nenajdete

Krušné hory mají nejčistší lesy v Česku, přestože je kyselé deště zničily. Za obnovou stojí půdní chemie, kterou jinde nenajdete

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Na hřebenech Krušných hor kdysi stály holé kmeny. Měření škodlivin ve sněhu a námraze později zařadilo Krušné hory mezi nejčistší česká pohoří.

Zdroj fotografie: Jerzy Strzelecki - licence CC BY SA 4.0

Obsah článku

  1. Oxid siřičitý nad uhelnými pánvemi: jak umíraly krušnohorské smrčiny
  2. Lapače námrazy odhalily, proč patří Krušné hory k nejčistším horám
  3. Dolomit z letadel: chemie, která horám vrátila živiny
  4. Od nouzových břízek k buku a jedli: krušnohorský les dostává novou tvář
  5. Tři výlety, kde je proměna vidět bez davů

Ještě v 80. letech jezdili lidé do Krušných hor pozorovat ekologickou katastrofu. Z lesů zbyly na hřebenech šedé pahýly, mezi nimi tráva a nízké náletové dřeviny. Bylo to jedno z nejvíc zdevastovaných míst ve střední Evropě. O čtvrt století později geologové vystoupali na tytéž vrcholky s lapači námrazy, odebrané vzorky rozpustili v laboratoři a zjistili, že vzduch nad Krušnými horami přináší méně jedů než nad jinými českými pohořími. Ten obrat se nestal sám od sebe. Stojí za ním zavřené komíny, tisíce tun dolomitu rozptýleného z letadel a trpělivá práce lesníků, kteří postupně nahrazovali nouzové výsadby stabilnějším lesem. Dnešní výletník tu tak najde krajinu, kde se dá obnova sledovat přímo v terénu, a to bez front, na které je zvyklý z Krkonoš.

Oxid siřičitý nad uhelnými pánvemi: jak umíraly krušnohorské smrčiny

Pod Krušnými horami leží podkrušnohorské pánve a v nich desítky let pálily elektrárny a továrny méně kvalitní hnědé uhlí. Kouř stoupal, narážel na horský hřbet a usazoval se právě tam, kde rostly smrkové porosty. Imisní kalamita vrcholila v 70. a 80. letech. Hlavním viníkem akutního odumírání byly vysoké koncentrace oxidu siřičitého a v Krušných horách během té doby uhynuly porosty na téměř 40 000 hektarech. Taková plocha by pokryla zhruba polovinu území Prahy.

Poslední plošný úder přišel ještě v zimě 1995/1996. Hodinové koncentrace SO₂ tehdy podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) občas přesahovaly 3 000 mikrogramů na metr krychlový a poškození zasáhlo asi 10 000 hektarů smrčin. Pro srovnání: dnešní hodinový imisní limit pro oxid siřičitý činí 350 mikrogramů na metr krychlový.

Vedle viditelné zkázy probíhala i skrytá. Kyselé srážky vyplavovaly z půdy bazické živiny, hlavně vápník, hořčík a draslík. Na jejich místo se do půdního roztoku uvolňoval hliník, pro jemné kořínky stromů toxický. I kdyby se kouř ze dne na den rozplynul, les by tak stál na vyčerpaném podloží. Proto se obnova Krušných hor musela vést na několika frontách zároveň.

Lapače námrazy odhalily, proč patří Krušné hory k nejčistším horám

Pověst nejčistších krušnohorských lesů se opírá o geochemický průzkum České geologické služby zhruba z let 2009 až 2011. Výzkumníci rozmístili na horských hřebenech lapače, do kterých se zachytávala námraza. Ta funguje jako přirozený sběrač všeho, co nese vzduch. Spolu se sněhem ji nechali roztát a vzorky chemicky rozebrali na obsah olova, arsenu, síry nebo berylia. Výsledky pak porovnali s hodnotami z poloviny 80. a začátku 90. let.

Podle zpráv, které o výzkumu v listopadu 2011 přinesly ČT24 a Hospodářské noviny, vyšly Krušné a Jizerské hory jako pohoří s nejmenším množstvím škodlivin z exhalací. Beskydy a Jeseníky skončily hůř. Koncentrace sledovaných látek v námraze se oproti dobám kalamity propadly.

Vysvětlení tkví v tom, co se dělo v údolích. V 90. letech přišlo odsíření a odprášení velkých zdrojů na české i německé straně hranice. Krušné hory přitom dostávaly znečištění z obou stran, takže úklid po obou stranách hřebene měl pro ně dvojnásobný význam. Naopak Beskydy dodnes leží v dosahu ostravské a polské průmyslové aglomerace.

Čistota měřená v námraze vypovídá o tom, co na les padá z nebe. Pro horstvo, které kdysi dusil oxid siřičitý, je to zásadní údaj. Ukazuje totiž, jestli se podařilo odstranit příčinu. Bez toho by žádná výsadba neměla smysl.

Dolomit z letadel: chemie, která horám vrátila živiny

Když přestaly padat kyseliny, zůstala půda chudá a okyselená. Lékem se stalo vápnění, odborně chemická meliorace. Letadla a vrtulníky rozptylují nad lesem jemně mletý dolomitický materiál, který neutralizuje kyselost a doplňuje do půdy vápník s hořčíkem. Ten druhý prvek je pro smrky klíčový, jeho nedostatek se projevuje žloutnutím jehličí.

Rozsah zásahu v Krušných horách nemá v Česku obdoby. Mezi lety 1975 a 1991 se v zemi vápnilo přes 80 000 hektarů lesů a na Krušné hory z toho připadlo 62 080 hektarů. Podobný poměr se udržel i v novější době: z 24 535 hektarů ošetřených dolomitickým vápencem v letech 2015 až 2019 leželo 22 899 hektarů právě tady. Podrobnosti shrnuje publikace VÚLHM Vápnění lesů v České republice.

Od roku 2000 se používá vápnitý dolomit se zvýšeným obsahem hořčíku, nejméně 17 % MgO. Lesníci nepráší naslepo. Před každým zásahem odebírají vzorky půdy a jehličí, další následují po dvou, pěti a deseti letech. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zveřejnil v únoru 2025 soubornou zprávu o účinnosti vápnění v Krušných horách za období 2018 až 2023. Vyhodnocování tedy pokračuje dodnes.

Od nouzových břízek k buku a jedli: krušnohorský les dostává novou tvář

Na odlesněných hřebenech se nejdřív sázelo to, co v drsných podmínkách přežije: smrk pichlavý, modřín, bříza nebo jeřáb. Tyhle náhradní dřeviny zachránily půdu před erozí, jenže dlouhodobě stabilní les z nich nevznikne. Druhá fáze proto spočívá v jejich přeměně na smíšené porosty smrku ztepilého, buku a jedle.

Lesy ČR v roce 2016 uvedly, že za pětadvacet let obnovily přes 8 000 hektarů krušnohorských lesů a investovaly do nich 2,5 miliardy korun. Zhruba dvacet let po odsíření se do hor začaly úspěšně vracet domácí dřeviny. Vláda pak v listopadu 2016 schválila Program revitalizace Krušných hor, který připravilo ministerstvo zemědělství s resortem životního prostředí. Platí do roku 2030 a počítá až se 4,1 miliardy korun ze státního rozpočtu, z evropských fondů i z peněz Lesů ČR.

Hrozby nezmizely, jen změnily podobu. VÚLHM zmiňuje dopady klimatické změny, zejména suchá jara, která mohou rychle rozjet novou gradaci kůrovce. Hřebenové porosty dál trápí vítr s námrazou a program revitalizace samostatně řeší škody, které na mladých stromcích páchá jelení zvěř. Podle nás je to přirozená daň za les, jenž se teprve dostává do dospělosti.

Spolu s lesem se vrací i život. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) eviduje v horách dvě ptačí oblasti, 15 evropsky významných lokalit a 44 maloplošných chráněných území, od Božídarského rašeliniště po Novodomské rašeliniště u Kovářské. K 1. lednu 2025 přibyla ptačí oblast Západní Krušné hory o rozloze 140 km², která chrání tetřívka obecného a sýce rousného. Jejich biotopy agentura označuje za velmi zachovalé. Celkově jsou ale Krušné hory jediným českým horstvem bez ucelené velkoplošné ochrany a vyhlášení CHKO se stále projednává. Možná i proto se o krušnohorském obratu mluví méně, než by si zasloužil. Šumava a Krkonoše mají silnou značku, zatímco Krušné hory si v představách mnoha lidí nesou nálepku mrtvého lesa.

Tři výlety, kde je proměna vidět bez davů

Kdo chce obnovu vidět vlastníma očima, nemusí plánovat náročnou expedici. Tři cíle nabízejí výhled na krušnohorské lesy a turistů tu bývá jen hrstka.

  • Meluzína (1 097 m). Od rozcestníku Mýto-Bärenwald vede na vrchol asi 1,1 kilometru dlouhá cesta. Nahoře se otevírá pohled na Klínovec a zvlněné lesy, kde se střídají mladé výsadby se staršími porosty. Na kočárky ani kola se závěrečná odbočka nehodí. Zdatnější mohou vyrazit po hřebeni z Božího Daru přes Klínovec.
  • Velký Špičák u Kovářské. Naučná stezka měří 900 metrů a na sedmi zastaveních vypráví o lesnictví, o obnově lesa a o zaniklém městě Přísečnice, které ustoupilo přehradě. Začíná u silnice z Kovářské do Přísečnice a pro rodiny s dětmi patří k nejlepším lekcím krušnohorské historie.
  • Pajndl na Tisovském vrchu. Kamenná rozhledna u Nejdku je přístupná celoročně. Z Nejdku se k ní jde pěšky asi dvě hodiny, kratší variantou je vlak na zastávku Nejdek-Tisová nebo Nejdek-Sejfy a dál po žluté značce. Trasa ze Sejfů je sjízdná i s kočárkem nebo na kole.

Ideální sezóna trvá od jara do podzimu, kdy jsou cesty schůdné a výhledy nejdelší. V zimě je třeba počítat se sněhem, náledím a ostrým větrem na hřebenech. Odměnou ale bývá právě námraza na stromech, tedy tentýž jev, který kdysi posloužil vědcům jako měřítko čistoty vzduchu.

Štítky Zdroje
#příroda #unesco
  • ČT24: Nejčistší hory jsou Krušné a Jizerské
  • VÚLHM: Vápnění lesů v České republice (publikace)
  • Ministerstvo zemědělství: Program revitalizace Krušných hor
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Vzteklina zmizela z Čech díky ampulkám v liščích návnadách. U sousedů virus přežívá v kunách a liškách, stačí jeden dovezený pes

Vzteklina zmizela z Čech díky ampulkám v liščích návnadách. U sousedů virus přežívá v kunách a liškách, stačí jeden dovezený pes

Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku

Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku

Komár si oběť nevybírá náhodně. Studie ukazují, že antigen na povrchu červených krvinek rozhoduje o tom, koho bodne první

Komár si oběť nevybírá náhodně. Studie ukazují, že antigen na povrchu červených krvinek rozhoduje o tom, koho bodne první

Český ráj je jediný geopark UNESCO v Česku. Na 833 km² se dá projít od mořského dna přes sopečné výbuchy po ledovcovou modelaci

Český ráj je jediný geopark UNESCO v Česku. Na 833 km² se dá projít od mořského dna přes sopečné výbuchy po ledovcovou modelaci

Voda u Whitehaven Beach mění barvu každou hodinu. Za proměnlivé vzory stojí písečné lavice z křemíku, které se přelévají s přílivem

Voda u Whitehaven Beach mění barvu každou hodinu. Za proměnlivé vzory stojí písečné lavice z křemíku, které se přelévají s přílivem
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidič
  • #pokuta
  • #david kubrt

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #covid-19
    • #zdražování
    • #rusko

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fotbal
      • #ac-spart-praha
      • #sk-slavia-praha

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #pes
        • #vaření
        • #zahrada

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #okurka
          • #česnek
          • #podzim

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #med
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.