Australský kopec Gympie má tvar pyramidy a terasy na svazích. Geologové ale ukazují na proces, který je vytvoří i bez lidí

Stupňovitý hřbet u australského Gympie platí od roku 1975 za ztracenou pyramidu. Geologové v něm přitom už v 19. století popsali jen štěrk, křemen a pískovec.

Zdroj fotografie: Ainun / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

V roce 1975 se na návrší severovýchodně od queenslandského městečka Gympie objevil Rex Gilroy, samozvaný badatel a sběratel australských záhad. Uviděl trojúhelníkový profil kopce a na jeho svahu řady nízkých kamenných stupňů. Prohlásil je za pozůstatek starověké pyramidy. Legenda od té doby žije vlastním životem. Vyvýšenina, kterou místní znají jako Rocky Ridge, dostala jméno Gympie Pyramid a domorodí aktivisté ji nazývají Djaki Kundu. Stejné kameny tak během půl století posloužily třem různým příběhům: geologickému, zemědělskému a posvátnému. Právě tahle vrstevnatost dělá z nenápadného kopce v australském buši jedno z nejzvláštnějších sporných míst kontinentu.

Gympie Pyramid: kopec, který si přezdívku vysloužil až ve 20. století

Rocky Ridge leží v jihovýchodním Queenslandu, v oblasti Victory Heights u silnice Gympie Connection Road, několik kilometrů od centra města. Při pohledu z určitého úhlu skutečně připomíná stupňovitou stavbu. Jižní a jihozápadní svahy pokrývají nízké kamenné zídky a ostrý trojúhelníkový obrys vrcholu dojem dotváří.

Po Gilroyově vystoupení se kolem hřbetu začaly vršit stále odvážnější teorie. Stavitele v nich postupně představovali Egypťané, Féničané, Mayové, Číňané, mimozemšťané a později i dávní domorodí obyvatelé. Jako důkazy kolovaly údajné artefakty včetně sošky přezdívané „opice z Gympie“, výskyt opuncií nebo spojitost s místním zlatem.

Pozoruhodné je, jak snadno se údajný stavitel podle potřeby měnil. Pokud by za kopcem stála jedna ztracená civilizace, dá se čekat, že by po sobě zanechala jednotnou stopu. Kameny však zůstaly stejné. Proměňovali se jen vypravěči.

Geologové D’Oyly Aplin a W. H. Rands: štěrk, valouny a pískovec

Nejstarší odborné záznamy o lokalitě vznikly dlouho předtím, než kdokoli vyslovil slovo pyramida. Vládní geolog D’Oyly Aplin v roce 1868 popsal místo jako starší štěrkový nános s křemennými valouny. Jeho kolega W. H. Rands o dvě desetiletí později, v roce 1889, zaznamenal vodou ohlazené oblázky, křemen, zpevněný pískovec, železitý hrubozrnný pískovec a slepenec.

Ani jeden z nich podle pozdějších rešerší historičky Elaine Brown nezmínil stavbu, monument či jakoukoli pyramidu. Pro dva školené pozorovatele, kteří terén procházeli s kladívkem v ruce, šlo o běžnou geologickou formaci.

Na jejich poznatky navázal skeptik Anthony G. Wheeler. Trojúhelníkový profil kopce označil za obvyklý vzhled erodovaných stolových tvarů, na jejichž úbočích se hromadí suť. Příroda podobné tvary modeluje trpělivě. Odolnější vrstvy horniny vzdorují, měkčí okolí ustupuje a výsledkem bývá nápadně pravidelná silueta.

Podobný mechanismus známe i z Česka. Kužely a kupy Českého středohoří vznikly tak, že eroze vypreparovala tvrdé vulkanické horniny z poddajnějších usazenin. Podle AOPK navíc mrazové zvětrávání v chladných obdobích rozrušovalo skály a na svazích vytvářelo suťová pole.

Ještě výmluvnější jsou takzvané kryoplanační terasy. Geologové Richard Reger a Troy Péwé v časopise Quaternary Research popsali, jak v periglaciálním prostředí vznikají ploché lavice střídané strmějšími stupni. Působí na ně sněhová pole, odnos materiálu a svahové pohyby. Krajina si zkrátka umí postavit schodiště bez jediného dělníka.

Terasy do výšky kolena: co v terénu našli archeologové

Nejpodrobnější pohled na kamenné stupně přinesl terénní průzkum firmy Archaeo Cultural Heritage Services z let 2007 a 2008, objednaný silničním úřadem. Kompletní zprávu Cultural Heritage Survey, Rocky Ridge zveřejnilo queenslandské ministerstvo dopravy.

Badatelé zmapovali deset prvků označených F1 až F10 a popsali je jako nízké opěrné zídky nebo mělké zemní stupně doplněné skládaným kamenem. Nejzachovalejší části dosahovaly výšky zhruba 50 až 60 centimetrů. Zídky byly nepravidelné, postrádaly pořádné základy a jejich konstrukce by neunesla monumentální stavbu.

Tým nenašel ani stopy kvalifikované či početné pracovní síly. Dochované úpravy podle zprávy zvládl postavit jednotlivec nebo hrstka lidí v poměrně krátkém čase. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zemědělské využití svahu v 19. století, patrně pro menší vinici. Historička Brown tuto stopu spojuje se jménem Cauper.

Archaeo přitom netvrdí, že má v ruce definitivní rozsudek. Vinařskou hypotézu označuje za pravděpodobnější a lépe podloženou než konkurenční výklady, část závěru však opírá o historickou dedukci. Vědeckou hodnotu lokality hodnotí jako nulovou až malou, estetickou jako nízkou a historickou jako lokálně střední.

Mýty o pokladu dopadly hůř. Podle zprávy neexistuje doklad, že by se u Gympie těžilo zlato před rokem 1867, kdy zdejší zlatou horečku odstartoval prospektor James Nash. Ministerský dopis z roku 2021 dodává, že georadarové měření skryté posvátné jeskyně pod kopcem nepotvrdilo.

Djaki Kundu a obchvat Gympie: tábor, zatýkání a píseň Sedmi sester

Třetí vrstva příběhu se zrodila spolu s obchvatem Gympie, šestadvacetikilometrovým čtyřproudým úsekem dálnice Bruce Highway. Trasa vedla v těsné blízkosti hřbetu a aktivisté spojení se skupinou Sovereign Native Tribes of the Kabi First Nation State se rozhodli místo bránit.

Djaki Kundu podle nich leží na trase písně Sedmi sester, tedy posvátné cesty spojované s hvězdokupou Plejády, a má obřadní význam. Od ledna 2021 tábořili přímo na lokalitě. V říjnu téhož roku policie protestující vyklidila a podle stanice SBS zadržela šest lidí. Požadavek zněl jasně: přesměrovat silniční práce mimo posvátný kopec.

Spor se přenesl i do federálních úřadů. Žádosti o ochranu podle zákona o ochraně dědictví původních obyvatel, podané v listopadu 2020 a v říjnu 2021, skončily podle oficiálního přehledu bez vyhlášení ochrany. Rozhodnutí padla v květnu a září 2021 a v říjnu 2022.

Ministr dopravy Mark Bailey v dopise parlamentu z února 2021 vyjmenoval šetření od roku 1976 až po období 2014 až 2018, včetně kulturních průzkumů, etnografické studie a georadaru. Úřad zároveň spolupracoval s registrovanou skupinou Kabi Kabi a podle něj má většina Rocky Ridge včetně teras zůstat zachována.

Stavba nakonec doběhla do cíle. Podle projektové stránky ministerstva dopravy Queenslandu se obchvat s 42 mosty a rozpočtem zhruba 17,5 miliardy Kč otevřel provozu 16. října 2024. Výroční zpráva úřadu za období 2024/2025 uvádí, že zemní práce sledovalo přes padesát pozorovatelů pro ochranu kulturního dědictví z korporace Kabi Kabi.

Gíza, Teotihuacán, Visoko i Šobes: podle čeho poznat skutečnou pyramidu

Pravé pyramidy po sobě zanechávají celý ekosystém důkazů. U Gízy archeologové odkryli dělnické městečko Heit el-Ghurab s domy, sklady, ulicemi, administrativní budovou i hřbitovem stavitelů. Mexický Teotihuacán nabízí promyšlený městský plán, obří Pyramidu Slunce a desítky let systematického výzkumu. Kolem Rocky Ridge nic podobného nevyrostlo.

Mnohem bližším příbuzným jsou bosenské „pyramidy“ u Visoka. I tam vyvolává dojem stavby kopec nápadného tvaru, debatu přiživuje identitární náboj a geologové s archeology popisují přírodní vrstvy. Česká obdoba se nabízí u Šobesu na Znojemsku, kde se podle iDNES šířily teorie o prvohorních pyramidách, obrech a podzemních labyrintech.

Kdo chce tvrzení podobného druhu prověřit sám, může se řídit několika otázkami:

• Kdo s tvrzením přišel a publikoval ho v recenzovaném časopise, úřední zprávě, nebo na blogu?
• Leží nálezy v kontrolované vrstvě, kterou lze datovat?
• Prošly nezávislou kontrolou?
• Vysvětluje hypotéza všechna data lépe než běžná geologie a místní historie?
• Drží se autor jedné civilizace, nebo stavitele přizpůsobuje příběhu?

Výlet na kopec doporučujeme plánovat opatrně. Část lokality souvisí s pozemky u adresy 63 Gympie Connection Road, které realitní databáze vede jako soukromou rezidenční parcelu o rozloze 2,62 hektaru. Turistický portál regionu ji mezi atrakcemi neuvádí, přístup je proto nutné ověřit na místě.