Na světě se nachází celá řada pouští, některé z nich se vyskytují v tzv. srážkovém stínu, vlhkost se k nim jednoduše nemůže dostat.
Na vzniku pouště se podílí kombinace několika vlivů. Většinou je na vině chování větru kolem horských masivů, které brání vlhkosti dostat se na určitá místa. V takových případech si můžete všimnout, že na jedné straně hor je bujná vegetace, zatímco druhá strana je zcela pustá. Tomuto procesu se také říká „stínění deště“ a postaral se například o vznik pouští Gobi, Mohavské pouště a Atacamy, která je nejsušší na světě.
Odpařování a cesta větru
Všechno začíná vodou, která se vlivem slunečního záření odpařuje z moří a oceánů. Následně se dostává do atmosféry, kde vytváří mraky. Tento teplý a vlhký vzduch je pak větrem nesen vstříc pevnině. Když kombinace vody ve vzduchu a větru narazí na hory, je vítr donucen k pohybu nahoru. Tam je ovšem nižší teplota, voda se koncentruje a dojde k tvorbě srážek – podle teploty dešťových nebo sněhových.
Právě chováním větru a mraků ve spojitosti s členitostí zemského povrchu se zabývá obor zvaný orografie. Při srážkách je jedna strana hor plná vegetace, je zde dostatek vlhkosti pocházející od moře. Když se zbaví vlastní vlhkosti, pokračuje vítr přes hory a s klesáním se ohřívá. Jenže tady už absence jeho vlhkosti brání formování mraků a vzniká naprosto suché území zvané „srážkový stín“, kam se voda zkrátka nedostane.
Úroveň vlhkosti vzduchu
Pouště nejsou jediným suchým typem terénu. Pokud má být nějaká oblast oficiálně prohlášena za poušť, je potřeba, aby na ní spadlo méně jak 250 milimetrů srážek za rok. Bez potřebné vegetace je jakákoli úrodná půda odstraněna větrem, na místě tak zůstanou pouze kameny a písek. Nízká vlhkost prostředí také znamená výrazné teplotní rozdíly. Ve dne je tu extrémně horko, v noci zase velmi chladno, protože neexistuje nic, co by teplotu drželo.
Například Mohavská poušť vznikla přesně efektem srážkového stínu. Na nízko položených místech prší velmi sporadicky a v létě jsou zde extrémní teploty – to vytváří místa jako Údolí smrti. Vstupu srážek brání pohoří Skalnatých hor, které sem z Tichého oceánu pouští jen minimum vlhkosti. V této poušti se nachází některá místa, která byla dříve osídlena například kvůli těžbě stříbra, dochovaná je i původní železnice.